Historie časopisu

1994–dosud

Časopis vychází kontinuálně od roku 1994, a to po dvou sešitech v rámci každého ročníku. Vydavatelem je od počátku instituce, která dnes nese název Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště středních Čech v Praze (názvy vydavatelské instituce se několikrát měnily). V letech 1994 až 2010 se na vydávání časopisu podílelo Sdružení profesionálních pracovníků památkové péče. V letech 1994 až 2022 zastával post vedoucího redaktora Vladislav Razím, od roku 2023 Jan Kypta.

V rámci České republiky časopis od svého vzniku slouží jako hlavní platforma pro publikace detailních průzkumů historických staveb. Chronologický záběr není nijak omezen, pravidelně jsou uveřejňovány výsledky výzkumů architektonických památek od románského období po moderní dobu. Vedle výzkumu architektury je časopis zaměřen i na přidružené památky, a to zejména se sféry nástěnného malířství a sochařství. Důraz je kladen na multioborové přesahy. Časopis poskytuje prostor pro vydávání rozsáhlých studií vzešlých ze spolupráce různých historických disciplín (archeologie, stavební historie, dějiny umění, historie, archivnictví). Pravidelně jsou uveřejňovány i výsledky spolupráce humanitních badatelů s restaurátory a přírodovědci. Obsahy jednotlivých čísel jsou proto dosti pestré. Časopis pokrývá celý prostor České republiky a sousední regiony. Reflektovány jsou výzkumy veškerých druhů architektonických památek, počínaje lidovou architekturou a konče monumentálními kostely a sídly elity.

Po celou dobu existence časopisu jsou přijímány články věnované nejen technických a technologických aspektům historického stavitelství, ale i výtvarnému charakteru slohové architektury. Významné je i zastoupení článků týkajících se sociálního kontextu výstavby profánních a sakrálních objektů. Aby při takto širokém tematickém záběru zůstala zachována kvalita časopisu, v redakční radě jsou od počátku proporčně zastoupeni historici umění, historici architektury a archeologové. Členové redakční rady platí za přední znalce v rámci svých tematických a chronologických specializací. Rekrutují se z řad badatelů působících v akademické sféře i pracovníků památkové péče. Tím je od počátku zajištěna vyváženost mezi teoretickým a terénním výzkumem.

V časopise vycházejí rozsáhlé studie zaměřené buď na poznání konkrétních staveb či umělecký děl, nebo určitých skupin památek. V rubrice Materiálie jsou publikovány především výzkumné zprávy vzešlé z aktuální průzkumné činnosti. Polemické texty jsou zařazovány do rubriky Diskuse. Cílem časopisu je rovněž reflexe domácí a zahraniční literatury. Proto vedle standardních recenzí každoročně vychází i podrobný bibliografický přehled, který koresponduje se širokým tematickým záběrem časopisu.

Velký formát časopisu i grafická úprava vycházejí vstříc potřebám publikovat kresebnou a fotografickou dokumentaci ve vysoké kvalitě i v odpovídajícím množství. Časopis od počátku vychází ve formátu A4, aby bylo možné reprodukovat ve větším měřítku aktuální stavební plány i historické obrazové prameny. Grafická podoba časopisu doznala od prvního ročníku jen dílčích změn. Vedle pravidelné dvojice sešitů vyšla prozatím čtyři supplementa, věnovaná konkrétním stavbám, resp. koncipovaná jako katalogy vybraných památek.