Průzkumy památek, 2021 (roč. 28), číslo 2

Pohled historika: potkávání a míjení se stavební historie a historie

Martin Musílek

Průzkumy památek 2021, 28(2):1-4  

K nejstarší podobě hradu Buchlova

On The Earliest Look Of Buchlov Castle

Radim Vrla

Průzkumy památek 2021, 28(2):5-18 | DOI: 10.56112/pp.2021.2.01  

V roce 2020 byl dokončen stavebněhistorický průzkum hradu Buchlova, který přinesl některé nové informace k jeho stavebnímu vývoji. V předkládaném článku je věnována pozornost nejstarším konstrukcím, vzniklým zřejmě v době kolem poloviny 13. století. V první řadě je to dvojice objektů v jihovýchodní části hradního jádra. Jedná se o bránu s průjezdem v přízemí a přilehlý objekt obdélného půdorysu. V obou objektech jsou v původní poloze dochovány pozdně románské architektonické články. Dále článek pojednává o dvojici hranolových věží, spojovaných rovněž s nejstarší stavební fází hradu. Západní věž je dochována lépe, v jejím interiéru jsou patrny pozůstatky...

Středověké a raně novověké dřevěné konstrukce kostela sv. Martina v Sedlčanech se zvláštním zřetelem k pozdně gotickému krovu nad lodí

Medieval and Early Modern Wooden Structures of Saint Martin's Church in Sedlčany. With Special Regard to the Late Gothic Truss above the Nave

Jan Veselý, Jan Kypta

Průzkumy památek 2021, 28(2):19-36 | DOI: 10.56112/pp.2021.2.07  

Hlavním předmětem studie je analýza krovu nad lodí farního kostela v Sedlčanech (okres Příbram). Konstrukce pocházející ze 40. let 15. století nese stopy (dnes zaniklého) obranného ochozu, zachyceného na vedutě města z roku 1602. Popis krovu je doprovázen podrobnou plánovou a fotografickou dokumentací. Bližší pozornost je věnována i krovu nad předsíní lodi, který tuto přístavbu datuje do počátku 17. století.

Opavský hrad a středověké jádro tzv. Müllerova domu čp. 1

Opava Castle and the Medieval Centre of 'Müller's House No. 1'

František Kolář, Petra Kaniová, Jana Koudelová, Dalibor Prix, Romana Rosová, Michal Zezula

Průzkumy památek 2021, 28(2):37-84 | DOI: 10.56112/pp.2021.2.06  

Paradoxně teprve poté, co byl lichtenštejnský zámek v Opavě na přelomu let 1891-1892 v rámci asanačních zásahů zbořen, dočkal se tento objekt zvýšené odborné pozornosti. Jako první na středověký původ stavby upozornil opavský historik Vincenc Prasek s tím, že ji jako městský hrad nechal na počátku 15. století vybudovat opavský vévoda Přemysl I. († 1433). Následující generace badatelů na Praskův počin navázaly a na základě analýzy písemných pramenů rekonstruovaly dějiny hradu, na přelomu 16. a 17. století přestavěného na čtyřkřídlý renesanční zámek a na sklonku 20. století se pokusily i extrahovat ze stavebního komplexu představu o prvotním vzhledu...

Zapomenutý špitál sv. Alžběty v Boru u Tachova a jeho výstavba v letech 1515-1518. ... neb potom Buoh vie, kdy bychom [se] biskupa dočkali, aby jej posvětil

Forgotten Saint Elisabeth's Hospital in Bor near Tachov and Its Construction during 1515-1518. ... as only God knows when we would wait to see a bishop to consecrate it

Roman Lavička

Průzkumy památek 2021, 28(2):85-106 | DOI: 10.56112/pp.2021.2.05  

Na základě studia archivních pramenů, stavby a jejich slohových znaků se podařilo odhalit neznámé okolnosti a dobu výstavby špitálu s kaplí v Boru u Tachova. Ten nechal zbudovat Jindřich ze Švamberka (†1523) za pomoci synovce Kryštofa (†1534) v letech 1515-1518 na místě opuštěného domu při cestě z náměstí ke hradu. Nalezení, respektive identifikace konsekrační listiny prokázala, že jen v hrubých obrysech dokončenou špitální kapli s třemi oltáři vysvětil pomocný biskup Martin Göschl 22. srpna 1515 ke cti sv. Alžběty Durynské, patronky chudých a nemocných. Špitál začal sloužit potřebným na jaře roku 1518, ale další úpravy probíhaly ještě...

Palác královny Anny Jagellonské. Po stopách zaniklé rezidence na Pražském hradě

Palace of Queen Anne of Bohemia and Hungary: In the footsteps of a vanished residence at Prague Castle

Petr Uličný

Průzkumy památek 2021, 28(2):107-126 | DOI: 10.56112/pp.2021.2.04  

Na Pražském hradě se patrně od dob Vladislava Jagellonského nacházel palác královny, v kterém do roku 1541, kdy jej zcela zničil požár, bydlela královna Anna Jagellonská, manželka krále Ferdinanda I. Palác beze stopy zanikl a ohledně jeho lokalizace byly vysloveny různé názory. V předloženém článku jsou představeny možnosti, které plynou z analýzy dochovaných písemných pramenů, zejména popisu požáru od Václava Hájka z Libočan, na základě nichž je prezentována hypotéza, že palác měl dvě části. Hlavní se nacházela severně od Bílé věže, v místě dnešního středního křídla, zatímco druhá byla jižně od věže a tvořil ji areál, známý v době Rudolfa II. jako Lví dvůr.

Luxusní interiér pozdní renesance na Starém Městě pražském v zrcadle pozůstalostních inventářů

Late Renaissance Luxurious Interior in Prague's Old Town in the Reflection of Estate Inventories

Alena Nachtmannová

Průzkumy památek 2021, 28(2):127-146 | DOI: 10.56112/pp.2021.2.03  

Pozůstalostní inventáře jsou vynikajícím pramenem pro studium životní úrovně a vybavení domácnosti pražských měšťanů předbělohorského období. V příspěvku se věnujeme pouze nejbohatším rodinám, jejichž domácnosti byly podobně vybavené jako domácnosti šlechty. Inventáře dovolují zkoumat nejen vybavení domácností nábytkem, předměty denní potřeby a luxusním vybavením, ale také uložení těchto předmětů v rámci jednotlivých místností. V případě zvlášť dobře vedených soupisů pozůstalostí můžeme rekonstruovat i polohu jednotlivých místností v rámci domu, jejich vzájemnou návaznost a způsob užívání.

Přestavba českobudějovické radnice v letech 1727-1730. Lesk a bída barokního stavění

Reconstruction of the České Budějovice Town Hall during 1727-1730. The Splendour and Misery of Baroque Art

Daniel Kovář

Průzkumy památek 2021, 28(2):147-170 | DOI: 10.56112/pp.2021.2.02  

Příspěvek shrnuje informace z archivních pramenů, které dokládají barokní přestavbu radnice v Českých Budějovicích v letech 1727-1730. Její výchozí projekt od architekta Martinelliho byl respektován jen v hrubých rysech. Během realizace docházelo k průběžným změnám záměru, a to na základě představ městské rady jako investora a podle návrhů provádějícího stavitele Kelecsényiho. Článek se věnuje rovněž podílu jednotlivých řemeslných odvětví na stavbě radnice i opatřování stavebního materiálu. Přílohu tvoří sumář účetně doložených nákladů.

K nálezu raně gotické podpory v Hradci Králové

On the Finding of the Early Gothic Buttress in Hradec Králové

Miroslav Kovář, Radek Bláha

Průzkumy památek 2021, 28(2):171-177 | DOI: 10.56112/pp.2021.2.08  

Příspěvek se zabývá nálezy několika fragmentů svazkových přípor(-y), které jsou jedním s nečetných dokladů tohoto druhu podpor v české raně gotické architektuře. Přípory charakterizuje válcové jádro, se kterým jsou spojeny subtilní válcové dříky nestejných průměrů. Jsou patrně dokladem dosud živého ohlasu klasické gotiky a současně dokládají vysoký standard zaniklé stavby. Nelze vyloučit, že prvky byly osazeny patrně v průběhu druhé poloviny 13. století v jednom z mendikantských klášterů vysazených v Hradci Králové.

Průzkumy památek v odborném tisku za rok 2020

Dita Roubíčková (ed.), Zdeněk Dragoun, Jakub Drozda, Milan Jančo, Bronislava Mollerová, Irena Nováková, Zdeňka Prokopová, Vanda Svobodová

Průzkumy památek 2021, 28(2):178-204