Průzkumy památek, 2021 (roč. 28), číslo 1

Nulla dies sine technologia?

František R. Václavík

Průzkumy památek 2021, 28(1):1-2  

Činnost litoměřického barokního stavitele Petra Versy na šporkovském panství Konojedy

Activity of the Litoměřice Baroque Builder Petr Versa at Konojedy Domain of the Sporcks

Václav Zeman

Průzkumy památek 2021, 28(1):3-20 | DOI: 10.56112/pp.2021.1.02  

Stavitel Petr Versa (asi 1645-1726), původem ze švýcarského Verdabbia, usazený koncem 17. století v Litoměřicích, realizoval na přelomu 17. a 18. století poměrně rozsáhlou výstavbu pro významného barokního šlechtice hraběte Františka Antonína Šporka na jeho severočeském panství Konojedy. Mezi lety 1698 a 1709 adaptoval někdejší zámek v Konojedech na špitál a úřední dům, vystavěl zde nový špitální kostel, ve Valkeřicích postavil zámek a faru, v Merbolticích pak vystavěl nový kostel. Novostavby Versa realizoval ve stylu raného baroka podle cizích (Petr Nitola) a snad i vlastních návrhů.

K podobě vrchnostenských hospodářských dvorů na jižní Moravě od závěru 17. století do konce 19. století

On Manorial Homesteads in South Moravia from the Late 17th to the Late 19th Century

Jan Žižka

Průzkumy památek 2021, 28(1):21-50 | DOI: 10.56112/pp.2021.1.03  

Stručný přehled některých hospodářských dvorů bývalých panství na Moravě. Ukazuje výstavnost barokních dvorů, na nichž se podíleli významní architekti a stavitelé, nebo typologickou rozmanitost dvorů 19. století; příspěvek se pokusil naznačit některé možné souvislosti. Monumentální barokní dvory na panství Slavkov, Kunštát nebo dvory Žďárského kláštera patřily k soudobé špičce vrchnostenských hospodářských staveb nejen v rámci Moravy, ale i v rámci dnešní celé České republiky. V moravských dvorech nacházíme obdobná typologická řešení jako v Čechách, nicméně také řešení poněkud odlišná. Moravské dvory nabízejí široké pole pro průzkumy jak z hlediska...

Stavebněhistorický průzkum hospodářského dvora premonstrátské kanonie na Hradisku u Olomouce

Building History Research of the Agricultural Court of the Canonry of Premonstratensians at Hradisko near Olomouc

Leoš Mlčák

Průzkumy památek 2021, 28(1):51-70 | DOI: 10.56112/pp.2021.1.04  

Příspěvek přibližuje výsledky stavebněhistorického průzkumu hospodářského dvora v areálu někdejší premonstrátské kanonie na Hradisku u Olomouce. V první části se věnuje dějinám objektu, v druhé jeho charakteristice a proměnám. Rozsáhlý dvůr po celém obvodu zastavěné čtvercové dispozice stojí jihovýchodně od konventu. Všechna křídla jsou přízemní, zastřešená plynule navazující sedlovou střechou. Současný dvůr je na stejném místě jako raně barokní dvůr zachycený na vedutě kláštera z roku 1692, který poškodil dvakrát požár. Archivní údaje o průběhu vlastní stavby nebyly nalezeny. Nepřímé údaje ukazují, že stavba nového dvora probíhala zejména v letech...

Loosdorf s hradem v Laa an der Thaya (Lávě nad Dyjí) v Dolních Rakousích za Jana (I.) Josefa knížete z Liechtensteina v letech 1781-1810

Loosdorf with the Castle in Laa an der Thaya in Lower Austria under Johann (I.) Joseph, Prince of Liechtenstein during 1781-1810

Daniel Lyčka

Průzkumy památek 2021, 28(1):71-86 | DOI: 10.56112/pp.2021.1.05  

Dolnorakouské panství Loosdorf se statkem Hagendorf se stalo prvním místem, kde Jan (I.) Josef kníže z Liechtensteina realizoval stavební, krajinářskou a hospodářskou činnost. Došlo k přestavbě zámku, a to zřejmě zcela podle plánů architekta Benedikta Henriciho. Vznikla anglická zahrada, jež byla později nahrazena přírodně-krajinářským parkem podle návrhu ředitele knížecích statků Bernharda Petriho. A došlo i k výstavbě voluptuárních staveb: Janohradu a dnes již neexistující poustevny, uhlířské chýše či Dianina chrámu. Upravován byl i nedaleký středověký hrad ve městě Láva nad Dyjí (Laa an der Thaya).

Jano Köhler coby završitel díla Dušana Jurkoviče na Hostýně: "Iluze a skutečnost"

Jano Köhler as the Accomplisher of Dušan Jurkovič's Work at Hostýn: 'Illusion and Reality'

Anna Grossová

Průzkumy památek 2021, 28(1):87-106 | DOI: 10.56112/pp.2021.1.06  

Na Moravě nejproslulejší výtvarnou prací fy. RAKO jsou keramické obrazy, instalované ve dvanácti zastaveních Jurkovičovy křížové cesty na Svatém Hostýně, realizované dle návrhů a pod dohledem moravského malíře Jano Köhlera v letech 1912-1933. Provedeny byly technologií řezané mozaiky, vyvinuté tehdejším ředitelem rakovnické továrny Emilem Sommerschuhem a od počátku 20. století až do 30. let užívané k dotváření či výzdobě architektury. Text navazuje na článek Poznámky ke vzniku křížové cesty Dušana Jurkoviče na sv. Hostýně a problémy její obnovy, zveřejněný v Průzkumech památek v loňském roce a doplňuje dosud jen nedostatečně interpretovaný proces vzniku...

K poznání tvarosloví zlatokorunského kláštera

On the Morphology of Zlatá Koruna Monastery

Filip Facincani, Miroslav Kovář

Průzkumy památek 2021, 28(1):107-112 | DOI: 10.56112/pp.2021.1.07  

Krátký příspěvek je věnován nepublikované dokumentaci ze stavebních deníků, které zachycují nálezy učiněné během oprav v letech 1938-1942 v cisterciáckém klášteře Zlatá Koruna. V denících byla zachycena řada dnes nepřístupných situací a detailů, konkrétně v křížové chodbě a opatské kapli, z nichž jsou v příspěvku prezentovány a stručně zhodnoceny fragmenty hruškových svazkových přípor z první třetiny 14. století.

Poznámky k vybraným pozdně gotickým kamenným reliéfům na jižní Moravě

Notes On Selected Late Gothic Stone Reliefs In South Moravia

Zdeněk Vácha

Průzkumy památek 2021, 28(1):112-123 | DOI: 10.56112/pp.2021.1.08  

Na jižní Moravě se zachovala celá řada pozdně gotických reliéfních desek, představujících jeden ze způsobů šlechtické reprezentace, jež nesou heraldickou výzdobu doprovázenou textem či datem. Pět vybraných příkladů reprezentuje období mezi roky 1461 a 1497, tři jsou přesně datovány. Dnes jsou bez výjimky v sekundárních pozicích, musíme však předpokládat jejich původní prominentní umístění na bránách či palácích panských sídel. Otázka dílenské provenience reliéfů zůstává nadále otevřená, u části je však, i vzhledem k použitému druhu kamene či stylovým vazbám, pravděpodobná vazba na Rakousko.

Stavby Franze Kachlera na severní Moravě a ve Slezsku

Buildings of Franz Kachler in Northern Moravia and Silesia

Pavel Šopák

Průzkumy památek 2021, 28(1):123-130 | DOI: 10.56112/pp.2021.1.09  

Rozšíření znalostí o stavbách Franze Kachlera (1847-1908) na severní Moravě a ve Slezsku, jejich počtu a podobě v době realizace, včetně prezentace nově zjištěných plánů. Kachler se nyní jeví nejen jako autor širšího rejstříku typů staveb; je zjevné, že pohotově reagoval na potřeby investorů, jimž byl současně schopen nabídnout kultivovanou formu architektonického výrazu. Text výběrově připomíná také mladší stavební zásahy do sledovaných staveb.

Günter Donath - Frank Richter: Gärten aus Stein. Die Pflanzenwelt des Naumburger Meisters

Pavel Kroupa

Průzkumy památek 2021, 28(1):131-132