Průzkumy památek, 2022 (roč. 29), číslo 1

Dendrochronologie a průzkumy staveb

Tomáš Kyncl

Průzkumy památek 2022, 29(1):1-2  

Rytíři z Volfemberka jako donátoři na nástěnné malbě v kostele sv. Petra a Pavla v Borovsku

Knights of Volfemberk as donors in a mural at the Church of Saints Peter and Paul in Borovsko

Dalibor Prix, Zuzana Všetečková

Průzkumy památek 2022, 29(1):3-22 | DOI: 10.56112/pp.2022.1.01  

Příspěvek se věnuje nedávno odkrytému fragmentu středověkých nástěnných maleb v raně gotickém presbytáři (dnes v sakristii) kostela sv. Petra a Pavla v Borovsku v okrese Benešov. Poměrně kvalitní malba zachycuje tři klečící rytíře na východní části jižní stěny. Dobře dochovaný štít s erbovní figurou vztyčeného vlka dovoluje zobrazené postavy spojit s rytířským rodem z Volfemberka, držícím Borovsko doloženě v letech 1364-1395.

Provenience pískovcových kamenů použitých na stavbu kostela a zámku v Zahořanech

Provenance of sandstone used for the construction of the church and chateau at Zahořany

Jiří Adamovič, Kamil Podroužek

Průzkumy památek 2022, 29(1):23-48 | DOI: 10.56112/pp.2022.1.02  

V rámci projektu NAKI DG18P02OVV066 Hortus Montium Mediorum byla zjišťována provenience pískovců použitých pro stavební prvky kostela Nejsvětější Trojice v Zahořanech a zámku v Zahořanech, okres Litoměřice. Pro jejich srovnání s pískovci z možných zdrojových lokalit bylo využito optická mikroskopie, rentgenové difrakční analýzy, elektronové mikroskopie a mikroanalýzy, héliové pyknometrie a rtuťové porozimetrie.

Dendrochronologie: Metoda OSM. Zkušenosti s použitím při průzkumu vybraných uměleckých památek ze dřeva

Dendrochronology: OSM method experience when researching selected works of art made of wood

Josef Kyncl, Radek Ryšánek, Alena Tobolková

Průzkumy památek 2022, 29(1):49-62 | DOI: 10.56112/pp.2022.1.03  

Článek je shrnutím principu dendrochronologické metody OSM a dlouholetých zkušeností s jejím využitím při průzkumech uměleckých děl. Na příkladu několika vybraných uměleckých a uměleckořemeslných památek vyrobených ze dřeva shrnuje jednoznačný význam a výsledky této jedinečné neinvazivní metody pro určení datace a provenience uměleckých děl. U jednotlivých předmětů nebylo z uměleckohistorického hlediska možné určit přesný původ a dataci. Vzhledem k jejich historické hodnotě nebylo také vhodné použití invazivních průzkumových metod, proto byla zvolena metoda OSM, která prokázala skvělé výsledky.

Průzkum obrazu korunované Panny Marie s Ježíškem z muzea v Telči a souvislosti jeho vzniku

The Virgin Mary, panel, Telč, panel painting, rosary, research, non-invasive imaging methods

Michaela Ramešová, Michal Vopálenský, Ivana Kumpová, Jaroslav Valach

Průzkumy památek 2022, 29(1):63-80 | DOI: 10.56112/pp.2022.1.04  

Od roku 2019 probíhal průzkum deskového obrazu korunované Panny Marie z muzea v Telči, jedinečně dochované regionální památky deskového malířství dosud ne zcela objasněné provenience, která pochází z doby okolo roku 1500. Dílo bylo analyzováno pomocí RTG snímkování a metodou výpočetní tomografie. Sledována a vyhodnocena byla též reakce objektu na tepelný podnět a na ozáření v infračervené oblasti spektra. Průzkum pomocí radiografie, na jehož základě byla porovnávána technika malířského rukopisu, přispěl k ověření rozsahu novodobých zásahů do malby. Výzkum též umožnil popsat některé aspekty vzniku výjevu studiem ryté i štětcové podkresby překryté barevnými...

Povrchové úpravy několika dřevěných barokních soch v Olomouci a na Svatém Kopečku ve světle archivních pramenů

Surface treatment of Baroque sculptures in the light of archival sources

Pavel Suchánek, Tereza Horáková, Hana Čobanová

Průzkumy památek 2022, 29(1):81-96 | DOI: 10.56112/pp.2022.1.05  

Cílem článku je intepretace výpovědi některých pramenů za účelem interpretace problematiky specifických povrchových úprav barokních sochařských děl v období raného novověku. Studie uvádí vesměs nedochované práce štafírů Johanna Philippa Hiebera a Antona Müllera na základě několika dochovaných smluv a účtů, které dokládají použití nejen standardních uměleckých postupů a materiálů, ale rovněž detailně pojednávají o finálních úpravách v podobě různých typů lihových a olejo-pryskyřičných laků. Studie se pokouší o vedle obecnějšího výkladu zjištěných poznatků rovněž o zhodnocení specifického prostředí a role objednavatele a investora v procesu využití daných...

Takzvaný zámeček Ohrazenice čp. 128 v Ratibořských Horách z přelomu 18. a 19. století. Příspěvek k poznání panského domu schwarzenberského horního rady

The palace known as Ohrazenice at no. 128 in Ratibořské Hory from the turn of the 18th and 19th centuries: A contribution to the mansion house of the Schwarzenberg mining councillor

Jarmila Hansová, Jiří Bloch

Průzkumy památek 2022, 29(1):97-116 | DOI: 10.56112/pp.2022.1.06  

Panský dům čp. 128 u hráze bývalého rybníka Ohrazenice v Ratibořských Horách (okr. Tábor) postavil horní rada Jan Schindler kolem roku 1780. Patrový objekt se dvěma sály v patře zřejmě nebyl určen k bydlení, sloužil nejspíše jako zahradní domek pro přijímání návštěv a podobně. Schindler sám bydlel v blízkém zámku s dalšími schwarzenberskými úředníky. Po roce 1804 byl k domu přistavěn další trakt se sálem - snad kvůli zobytnění staršího domu, které je doloženo k roku 1826? Dům nebyl nikdy stavebně upravován a modernizován, zachovala se jeho původní dispozice a nebývalé množství autentických konstrukcí a detailů - původních oken, dveří, dřevěných podlah...

Kapucínské dřevěné podlahy v panském domě čp. 128, zvaném Ohrazenice, v Ratibořských Horách

Capuchin wooden floors in mansion house Ohrazenice no. 128 in Ratibořské Hory

Martin Ebel

Průzkumy památek 2022, 29(1):117-120 | DOI: 10.56112/pp.2022.1.07  

V patře panského domu Ohrazenice v Ratibořských Horách (okr. Tábor) jsou zachovány dva typy dřevěných podlah, Ukázalo se, že se jedná o varianty, které sice vycházejí z tehdy oblíbených tzv. kapucínských podlah, avšak v řadě detailů posouvají vývoj dále, představují spojovací článek mezi podlahami kapucínskými roštovými a parketovými.

Původní keramické obklady. O nedoceněné součásti interiéru historických staveb

On the Undervalued parts of historical interiors

Alfréd Schubert

Průzkumy památek 2022, 29(1):121-139 | DOI: 10.56112/pp.2022.1.08  

Článek se zabývá převážně staršími keramickými obklady středních Čech. Je zmíněn i vývoj hygienických potřeb. Holandské kachle byly dříve výjimečně dováženy z Nizozemí. Glazované obkládačky jsou v Čechách vyráběny od konce 19. století. V Praze jsou zachovány v některých významných budovách a ve schodišťových vestibulech nájemných domů z 1. čtvrtiny 20. století. Zajímavý beuronský obklad v kostele v Emauzích se nedochoval. Prezentovány jsou i ukázky obkladů z koupelen, kuchyní, řeznictví, lázní apod., také prospekty keramické továrny v Rakovníku.

Hrad Starý Herštejn, Pivoň a Vranov v proměnách staletí. Burg Hirschstein, Stockau und Frohnau im Wandel der Jahrhunderte (ed. Zdeněk Procházk a, Štěpán Zemek). Domažlice 2020.

Pavel Kroupa

Průzkumy památek 2022, 29(1):140-144