Průzkumy památek, 2024 (roč. 31), číslo 1

Průzkumy památek a průzkumníci v digitální době

Roman Lavička

Průzkumy památek 2024, 31(1)  

Gotické části klášterního kostela sv. Vojtěcha v Broumově

Gothic Parts of the Monastic Church of St Adalbert in Broumov

Jiří Slavík, † Petr Sommer

Průzkumy památek 2024, 31(1)  

Příspěvek se zabývá středověkou podobou konventního kostela benediktinského proboštství v Broumově, vzniklého v průběhu 14. století přestavbou klášterního hradu. Kostel byl vystavěn ve 3. čtvrtině 14. století. Jeho dnešní podobu určuje barokní přestavba, ze středověké stavby se zachovalo obvodové zdivo do výšky parapetů oken a západní věž s pozoruhodnou pozdně gotickou místností v dnešním prvním patře. U této prostory autoři zvažují její původní využití k obytnému účelu. Později byla adaptována na trezor či archiv. Mezi dochovanými architektonickými prvky vyniká velký gotický portál na západní straně kostela.

Pozdně gotický retábl z Chudenic v proměnách času

Late Gothic Altarpiece from Chudenice in the Vicissitudes of Time

Ondřej Šindlář

Průzkumy památek 2024, 31(1)  

Příspěvek sleduje osudy pozdně gotického oltáře z kostela sv. Jana Křtitele v Chudenicích od jeho vzniku na počátku 16. století až dodnes. Středověké výtvarné dílo bylo po několik století médiem rodové reprezentace a paměti, v průběhu 19. a 20. století doznalo několikerých úprav a restaurátorských zásahů. Oltář je nahlížen jako modelový příklad fungování, využívání a vnímání jednoho konkrétního díla v dlouhém časovém rámci. To je umožněno díky neobvykle bohatému archivnímu materiálu, jenž se vztahuje k samotnému oltáři i celému kostelu a jeho mobiliáři. Chudenický oltář hrál (spolu s nástěnnými malbami v presbytáři) podstatnou roli při prezentaci starobylosti...

Nové poznatky k životu a dílu barokního sochaře Jindřicha Webera

New Findings on the Life and Work of the Baroque Sculptor Jindřich Weber

Terezie Bednářová, Pavel Zahradník

Průzkumy památek 2024, 31(1)  

Článek se zabývá sochařem Jindřichem Weberem, který byl svým profesním životem spjatý nejen se západními, ale především jižními Čechami, a to od konce 40. do počátku 60. let 18. století. Revize literárních i pramenných zmínek umožnila doplnit dosavadní stav poznání o tomto umělci. Vedle řady drobných upřesnění jsou přínosná především nová zjištění týkající se Weberova pobytu na severním Písecku – v Kovářově a jeho okolí. Díky nově nalezeným archiváliím je možné délku Weberova pobytu v této lokalitě předatovat (od letních měsíců roku 1755 do konce roku 1756), doložit jeho účast na dalších uměleckých zakázkách (Lašovice a Staré Sedlo?) a lépe nahlédnout...

Předsunutá fortifikace hradu Cornštejna

Forward Fortification of Cornštejn Castle

Jan Kypta, Jiří Marounek

Průzkumy památek 2024, 31(1)  

Článek je věnován předsunuté fortifikaci hradu Cornštejna (okres Znojmo), který je situován při moravsko‑rakouské hranici. Fortifikace blokuje vyvýšené místo nad přístupovou komunikací, odkud mohl být hrad vážně ohrožen během obléhání. Její obvodové opevnění je tvořeno soustavou liniových náspů a čelním příkopem. Na nejvyšším místě ohrazené plochy stojí torzo kamenné hranolové věže. Díky exaktní analýze několika dřevěných prvků se výstavbu věže podařilo datovat do roku 1478.

Nová zjištění k renesančnímu portrétnímu obrazu z mobiliáře hradu Pernštejna

New Findings on the Renaissance Portrait Painting from the Pernštejn Castle Furnishings

Zdeněk Vácha

Průzkumy památek 2024, 31(1)  

Předmětem článku je prezentace nových zjištění k renesančnímu skupinovému portrétnímu obrazu, který je dnes součástí mobiliáře hradu Pernštejna. Desková malba nese dataci 1548. Kompozici dominuje portrét početné rodiny (celkem 23 osob) seskupené kolem stolu pod širým nebem. Provenienci obrazu se nyní podařilo bezpečně stanovit na základě identifikace osob a města v pozadí scény. Celková krajinná scenérie i architektonické dominanty odpovídají hornorakouskému Štýru (Steyr). Závěr, že malba zobrazuje štýrského měšťana Colmana (Kolomana) Dorningera († 1552) s rodinou, se opírá především o zobrazené erby. Jeden náleží Dorningerům ze Štýru, protestantskému...

Průzkum nástropních maleb Carpofora Tencally v Arcibiskupském paláci v Olomouci

Research of the Ceiling Paintings by Carpoforo Tencalla in the Archiepiscopal Palace in Olomouc

Jana Zapletalová, Filip Menzel

Průzkumy památek 2024, 31(1)  

Nástropní malby v pěti štukových polích v kabinetu ve druhém patře Arcibiskupského paláce v Olomouci bývají pokládány za jediné dochované dílo císařského malíře Carpofora Tencally v tomto objektu. Nástropní malby pocházející patrně z roku 1674 a slavný malíř je vytvořil na zakázku olomouckého biskupa Karla z Lichtensteinu‑Castelcorna. Recentně provedený neinvazivní technologický průzkum nástěnných maleb, spočívající v podrobné vizuální prohlídce maleb v dopadajícím rozptýleném světle, razantním bočním nasvícení i ultrafialové indukované viditelné fluorescenci, přinesl cenné informace o díle. Tento drobný text tudíž přináší upřesňující informace...

Poznámky k tvorbě barokního malíře Jana Kryštofa Handkeho
Průzkum a rehabilitace obrazu Svaté rodiny

Notes on the Work of the Baroque Painter Johann Christoph Handke
The Holy Family Painting Research and Rehabilitation

Luboš Machačko, Michal Vopálenský, Leoš Mlčák

Průzkumy památek 2024, 31(1)  

V článku jsou prezentovány výsledky detailního restaurátorského průzkumu obrazu Svaté rodiny, který byl dosud jen hypoteticky připsán baroknímu, v Olomouci činnému malíři Janu Kryštofu Handkemu (1694–1774). Během restaurování byla odstraněna přemalba, čímž došlo k odhalení postavy sv. Josefa. Na rubu plátna byla nově zjištěna autentická datace 1753. Rehabilitovanou malbu lze na základě stylové analýzy bezpečně zařadit mezi Handkeho práce.

Zdeněk Dragoun – Michal Tryml, Románský kostel v Dolních Chabrech a jeho předchůdci

Rudolf Procházka

Průzkumy památek 2024, 31(1)

Pavel Vlček – Pavel Zahradník a kolektiv, Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách

Martin Šanda

Průzkumy památek 2024, 31(1)