Průzkumy památek, 2022 (roč. 29), číslo 2

Úvodem

Petr Chotěbor

Průzkumy památek 2022, 29(2):1-4  

Kostel sv. Mikuláše v Boru u Tachova v období středověku. Zaniklá svatyně a nekropole rodu Švamberků, proměna věže v průběhu staletí

Church of Saint Nicholas in Bor near Tachov in the Middle Ages. The Vanished Sanctuary and Necropolis of the Schwamberg Family. The Transformation of the Tower over the Centuries

Roman Lavička

Průzkumy památek 2022, 29(2):5-28 | DOI: 10.56112/pp.2022.2.01  

Studie přináší na základě rozboru pozůstatků stavby a někdy i opomíjených písemných a ikonografických pramenů nové poznatky o vzhledu a vybavení zmizelého středověkého farního kostela sv. Mikuláše v Boru u Tachova. Nejpozději od konce 14. století až do poloviny 18. století stála při kněžišti pohřební kaple významného šlechtického rodu Švamberků, jejíž podobu a vybavení lze do jisté míry rekonstruovat na základě písemných pramenů a historických vedut. Pozoruhodnou stavební částí, která jako jediná přetrvala z období středověku až do současnosti, je zvonice se strážnicí zbudovaná koncem první třetiny 16. století. Vysoká věž při farním kostele se stala...

Hrad, tvrz a zámek v Žeranovicích

The Castle, Fortress, and Palace in Žeranovice

Jan Štětina, Radim Vrla

Průzkumy památek 2022, 29(2):29-50 | DOI: 10.56112/pp.2022.2.02  

Nejstarším sídlem v Žeranovicích byl hrad, vystavěný v závěru 13. století jihovýchodně od obce. Hrad zanikl v polovině 15. století a přibližně v třetině 16. století jej nahradila tvrz, zbudovaná Janaury ze Strachnova přímo ve vsi. Z tvrze se dochoval sklep obdélného paláce, jenž byl v renesanci rozšířen do pětiprostorové, patrové podoby. Po polovině 17. století vyrostla hranolová věž, při další barokní přestavbě kolem roku 1700 změněná na schodišťovou. Tehdy vznikla i další křídla, čímž zámek dosáhl uzavřené čtyřkřídlé dispozice. Počátkem 50. let 19. století přistoupili Seilernové k rozsáhlé přestavbě zámku do neogotické podoby. Postupně rostlá struktura...

Stavebně historický a archeologický výzkum dolu Gabriela / UNRRA / Mír v Karviné

The Building History and Archaeological Research of Gabriela Mine in Karviná

Miloš Matěj, Michaela Ryšková, Michal Zezula, Ondřej Anlauf, Lubomír Kolátek, Radim Kravčík, Radek Míšanec, Marek Peška

Průzkumy památek 2022, 29(2):51-88 | DOI: 10.56112/pp.2022.2.03  

Kamenouhelný důl Gabriela byl založen v 50. letech 19. století. V majetku Těšínské komory a později Rakouské báňské a hutní společnosti byl postupně modernizován a přestavován. Zásadní přestavbou prošel v letech 1908-1915, kdy došlo k vybudování centrální strojovny, dvou vzpěrových těžních věží a jedné z jámových budov. Po výbuchu důlních plynů v roce 1924 byl původní velkorysý koncept obnoven a architektonicky dokončen sjednocením jámových budov. Po ukončení těžby byly objekty zlikvidovány s výjimkou strojovny a těžních věží s jámovými budovami, které získaly památkovou ochranu. V souvislosti s připravovaným novým využitím byl proveden stavebně historický...

Kaple Panny Marie v kostele Petra a Pavla v benediktinském klášteře v Rajhradě

Chapel of Our Lady in the Church of Saints Peter and Paul in the Benedictine Monastery in Rajhrad

Zdeněk Kovářík, Daniel Chadim

Průzkumy památek 2022, 29(2):89-100 | DOI: 10.56112/pp.2022.2.04  

Článek pojednává o Mariánské kapli v areálu benediktinského kláštera v Rajhradě. Kaple vystavená v letech 1748-1749 navazuje na starší stavební práce v areálu, prováděné dle plánů Jana Blažeje Santiniho-Aichela. Výtvarně, ikonograficky a částečně i materiálovou skladbou však představuje samostatný projekt, tvořený zřejmě již novou generací umělců a řemeslníků. Přestože byla kaple v minulostí opakovaně v havarijním stavu a byla minimálně dvakrát zásadně rekonstruována, podařilo se nalézt řadu původních prvků a povrchů, které vypovídají o původní podobě a ikonografickém programu této svatyně.

Roubený dům Rokycanska na příkladech z Dobříva a Kařízku

Log Houses in the Rokycany Region, Dobřív and Kařízek Examples

Stanislav Plešmíd, Karel Foud

Průzkumy památek 2022, 29(2):100-114 | DOI: 10.56112/pp.2022.2.05  

Rokycansko a Zbirožsko je pokládané za území roubeného domu středočeského typu. Dřevo jako dominující stavební materiál bylo v této oblasti frekventované prakticky až do druhé poloviny 19. století. Dochovaný historický lidový domovní fond pochází ponejvíce z období první třetiny 19. století, výjimkou zde ale nejsou stavby vzniklé v průběhu 18. století. Typickým zástupcem zdejšího venkovského domu je roubené přízemní stavení kryté sedlovou či polovalbovou střechou, s přesahem přes zápraží, mnohdy také přes průčelní štít. Domy mají běžnou trojdílnou dispozici komorového typu. Přední díl se světnicí je jak jednoprostorový, tak dvoutraktový s úzkou světničkou,...

Lidově klasicistní prvky v severovýchodních Čechách - ves Křivice

Folk and Classicist Elements in Northeastern Bohemia - Křivice Village

Jan Tlučhoř, Jiří Slavík

Průzkumy památek 2022, 29(2):114-130 | DOI: 10.56112/pp.2022.2.06  

Lidově klasicistní výzdoby průčelí jsou ve východních Čechách pozoruhodným, přitom však ohroženým a nepříliš dokumentovaným prvkem zděných vesnických staveb. Jejich poznávání od počátku 2. poloviny 20. století příliš nepokročilo. Proto byl v rámci probíhajícího výzkumného úkolu NPÚ DKRVO: Výzkum nemovitých památek v ČR. Aktuální metodické otázky průzkumu a dokumentace, ohrožené druhy památek a jejich vybrané exempláře, schváleného Ministerstvem kultury České republiky v letech 2017 a 2018 zpracován plošný průzkum vesnice Křivice. Lokalita byla vybrána záměrně, jedná se o urbanisticky a památkově velmi hodnotné sídlo s poměrně velkým počtem kulturních...

Průzkumy památek v odborném tisku za rok 2021

Dita Roubíčková (ed.), Jakub Drozda, Linda Hajžmanová, Milan Jančo, Bronislava Mollerová, Irena Nováková, Zdeňka Prokopová, Vanda Svobodová

Průzkumy památek 2022, 29(2):131-160