Průzkumy památek, 2025 (roč. 32), číslo 1

K možnostem stavebněhistorického průzkumu

Aleš Mudra

Průzkumy památek 2025, 32(1)

Cesta olomouckého světícího biskupa Martina Göschla roku 1515 jihem, jihozápadem a severozápadem Čech

The Journey of the Auxiliary Bishop of Olomouc, Martin Göschl, through the South, Southwest and Northwest of Bohemia in 1515

Roman Lavička

Průzkumy památek 2025, 32(1)

Sedisvakance pražského arcibiskupského stolce po husitských válkách vedla v Čechách k nedostatku biskupů, kteří mohli světit sakrální stavby včetně oltářů. Potřeba těchto úkonů vedla k řešení, kdy na pozvání přijel sufragán z Moravy nebo okolních zemí, aby za úplatu udělil svěcení nebo vystavil odpustkové listiny a privilegia. Olomoucký světící biskup Martin Göschl (* cca 1480 – † po 1533) v době od července do října 1515 procestoval jih, jihozápad a severozápad Čech, kde na žádost katolických šlechticů světil kostely a uděloval odpustky. Písemné prameny a zachované stavby dovolují poznat nejen osud světícího biskupa a rekonstruovat jeho...

Stavební proměny kostela sv. Dominika ve Strunkovicích nad Blanicí

The Construction Modifications of the Church of St Dominic in Strunkovice nad Blanicí

Filip Facincani, Kryštof Loub

Průzkumy památek 2025, 32(1)

Příspěvek prezentuje nálezy učiněné při stavebněhistorickém průzkumu farního kostela ve Strunkovicích nad Blanicí (okres Prachatice), provedeném na přelomu let 2024 a 2025. Zaměřuje svou pozornost na středověké stavební fáze a vyvrací tezi o přímé účasti tzv. zvíkovsko‑písecké hutě na jedné z nich. Především na základě studia archivních pramenů z 19. století dokládá, že kostel sv. Dominika prošel v průběhu 1. poloviny 16. století výraznou pozdně gotickou přestavbou, v rámci které došlo ke zřízení dodnes dochovaného krovu presbytáře a výstavbě věže a podklenuté zpěvácké tribuny. Krátkým exkurzem se také věnuje mobiliáři z 18. a 19. století.

K mimořádné barokní výzdobě kostela sv. Víta v severočeských Libědicích | Výsledky průzkumu interiérových dekorací z umělého mramoru

On the Baroque Decoration of the Church of St Vitus in Libědice in North Bohemia | Results of Research on Interior Decorations from Artificial Marble

Zdeněk Kovářík, Martin Krummholz, Renata Tišlová

Průzkumy památek 2025, 32(1)

Kostel sv. Víta v Libědicích (okres Chomutov) je barokní novostavbou s opulentní dekorativní výzdobou interiéru z 18. století. Mimořádně kvalitní syntéza zdejší spolupráce architekta, malířů, sochařů a štukatérů je srovnatelná s nejvýznamnějšími vrcholně barokními památkami střední Evropy. Interiéru libědického chrámu dominuje dekorování umělým mramorem, vytvořené dílnou severoitalského štukatéra Giacoma Antonia Corbelliniho (1674–1742). Rozsah a okázalost této výzdoby nemá na počátku 18. století na našem území obdoby. V umělém mramoru jsou v Libědicích pojednány celé plochy stěn chrámové lodi, presbytáře a chóru, jakož i dvojice bočních oltářů....

Revize úvah o románské stavební etapě kostela Narození Panny Marie v Kostelci nad Vltavou

Revised Reflections on the Romanesque Construction Phase of the Church of the Nativity of the Virgin Mary in Kostelec nad Vltavou

Filip Facincani

Průzkumy památek 2025, 32(1)

Článek je koncipován jako zpochybnění dosavadních představ, že se ve vrcholně gotické stavbě kostela Narození Panny Marie v Kostelci nad Vltavou (okres Písek) nachází zdivo jeho románského předchůdce. Dříve publikované nálezové situace nabízejí ještě jednu možnou interpretaci, která je předkládána k diskuzi.

Vrchnostenské sýpky v Miloňovicích a Líšně | K typologii renesančních hospodářských staveb

Manorial Granaries in Miloňovice and Líšno | On the Typology of Renaissance Farm Buildings

Jan Pešta

Průzkumy památek 2025, 32(1)

Příspěvek je zaměřen na dvě renesanční vrchnostenské sýpky. Jedna se nachází v Miloňovicích na Strakonicku (postavena v 90. letech 16. století), druhá u zámku Líšno na Benešovsku Benešov (postavena v 60. letech 16. století). Kromě popisu a rekonstrukce původní stavební podoby jsou tyto sýpky zasazeny do kontextu hospodářské architektury doby renesanční. Obě sýpky spojuje (kromě bohatého řešení fasád s využitím sgrafitové výzdoby) i zajímavý dispoziční prvek – vjezd ve štítovém průčelí. Podobné vjezdy má i několik dalších renesančních sýpek v jižních, středních a západních Čechách.

Nové poznatky o výzdobě stropu Bajkového sálu na zámku Lemberku | Identifikace knižní předlohy devíti emblematických výjevů

New Findings on the Ceiling Decoration of the Fable Hall at Lemberk Castle | Identification of the Book Model of Nine Emblematic Scenes

Daniel Razím

Průzkumy památek 2025, 32(1)

Příspěvek přináší nová zjištění k ikonografii výzdoby pozdně renesančního kazetového stropu tzv. Bajkového sálu v západním křídle severočeského zámku Lemberka. Shrnuje dosavadní poznatky i neobjasněné otázky o tomto uměleckém díle, které je v bývalých zemích Koruny české unikátním příkladem využití knih Theatrum morum (J. Sadeler, 1608) a Emblemata sacra (D. Cramer, 1624) jako předloh k výzdobě interiéru šlechtického sídla. Sbírku Emblemata sacra příspěvek identifikuje jako prokazatelnou inspiraci pro devět výjevů, dodatečně zakomponovaných do celku stropu. V této souvislosti autor nabízí dvě hypotetická vysvětlení časově blíže neurčeného zásahu, který...

Archivní nálezy k několika pražským palácům a domům Giovanniho Battisty Alliprandiho

Archival Findings for Several Prague Palaces and Houses of Giovanni Battista Alliprandi

Pavel Zahradník

Průzkumy památek 2025, 32(1)

Článek se věnuje čtyřem pražským palácům a třem měšťanským domům, nacházejícím se jednak na Starém Městě pražském (dům Joanelliho čp. 258/I, Hrzánský palác čp. 558/I, dům U zlatého supa čp. 563/I, Trauttmansdorffský palác čp. 922/I), jednak na Malé Straně (Kaiserštejnský palác čp. 37/III, dům Osel u kolébky čp. 244/III, palác Přehořovských, dnes Lobkovický palác čp. 347/III), jež bývají v literatuře připisovány architektovi Giovannimu Battistovi Alliprandimu. Pro všechny tyto budovy byly v šedesátých letech 20. století zpracovány stavebněhistorické průzkumy a i poté další poznatky o těchto objektech přinášela novější uměleckohistorická literatura....