Průzkumy památek, 2023 (roč. 30), číslo 2

Erb ve středověku jako dekorativní prvek

The Coat of Arms as a Decorative Element in the Middle Ages

Robert Šimůnek

Průzkumy památek 2023, 30(2):3-20 | DOI: 10.56112/pp.2023.2.01  

Příspěvek je zaměřen na specifický segment heraldických reprezentací - na případy, kdy erby/znaky, ať už reálné anebo i imaginární, nebyly nositeli významu (odraz sociální či jiné vazby), ale plnily jen funkci dekorativní; v tomto smyslu stojí "heraldický dekor" na pomezí mezi heraldickými reprezentacemi, jimiž byl inspirován, a škálou dekorativních prvků (rostlinné, geometrické, figurální ad.; v roli dekoru se mohla uplatnit i jednotlivá písmena či znaky písmu podobné - tyto představují nejbližší analogii heraldickému dekoru).

Harrachovské hospodářské dvory

The Harrach Family Farmyards

Jan Žižka

Průzkumy památek 2023, 30(2):21-42 | DOI: 10.56112/pp.2023.2.02  

Příspěvek přibližuje podobu a proměny harrachovských hospodářských dvorů od 18. do počátku 20. století. V první části se věnuje zejména harrachovským barokním dvorům na panství Jilemnice. Největší pozornost je věnována z hlediska zemědělského hospodářství nejvýznamnějšímu panství Sadová se sídelním zámkem Hrádek u Nechanic. Vychází z terénního průzkumu prováděného v rámci výzkumného projektu NPÚ v letech 2005-2011 a pozdějších dílčích průzkumů a dokumentace. Využívá mapové podklady a podrobné popisy dvorů z let 1863, 1899 a 1909. Ukazuje předpokládanou podobu a stav dvorů v roce 1829, kdy Harrachové panství s připojenými statky koupili. Dále jsou charakterizovány...

Renesanční sýpka samoty Harazim u Rájova na Českokrumlovsku

The Renaissance Granary of Harazim Hamlet near Rájov in the Český Krumlov Region

Filip Facincani

Průzkumy památek 2023, 30(2):43-53 | DOI: 10.56112/pp.2023.2.03  

Příspěvek se věnuje stavebnímu vývoji předbělohorské sýpky venkovské usedlosti Harazim (okres Český Krumlov), která zatím stála stranou badatelského zájmu. Předpokládaný vznik sýpky na přelomu 16. a 17. století byl potvrzen dendrochronologickým průzkumem a nálezem sgrafitového kvádrování. Ve hmotě sýpky se podařilo zachytit zděné a dřevěné relikty ještě starší stavby, snad stejné funkce.

Krov nad presbytářem kostela Narození Panny Marie v Miličíně. Síla tradice a nesnadné přijímání konstrukčních inovací

Roof structure above the Presbytery of the Church of Our Lady's Nativity in Miličín - the Power of Tradition and Uneasy Adoption of Construction Innovations

Jan Veselý, Jan Kypta

Průzkumy památek 2023, 30(2):53-62 | DOI: 10.56112/pp.2023.2.04  

Dnešní podoba zastřešení vrcholně gotického kostela Narození Panny Marie v Miličíně vznikla po požáru městečka v roce 1644. Zatímco nový krov nad presbytářem vznikl ihned po katastrofě, kostelní loď dostala definitivní zastřešení až o více než sto let později. Článek je věnován staršímu krovu. Ten je zajímavý především užitím ve své době značně anachronické konstrukce s klasovými vzpěrami a podélným rámem v osové rovině, která patří typologicky ještě do středověku. Je však navíc kombinovaná s velmi regresivním typem ležaté stolice, a to v době, kdy již v Čechách převládá užití plně rozvinutého typu této konstrukce. Za pozornost stojí též tesařské značení...

Okruží a manžety připisované Vilému Slavatovi z mobiliáře zámku v Jindřichově Hradci

The Ruff and Cuffs Attributed to Vilém Slavata in Jindřichův Hradec Castle Furnishings

Veronika Pilná

Průzkumy památek 2023, 30(2):63-72 | DOI: 10.56112/pp.2023.2.05  

Autentické oděvní součástky ze 17. století jsou vzácností v českém i evropském kontextu. Mezi ně patří také sada límce tzv. okruží a dvou manžet, které jsou uchovávány na zámku v Jindřichově Hradci. Sada jindřichohradeckých oděvních doplňků patří mezi velmi známé textilní památky a vzhledem k jejich přípisu byly mnohokrát vystaveny. Předkládaný text si klade za cíl přiblížit tyto artefakty z hlediska historické krejčovské a krajkářské technologie. Zabývá se podrobným popisem konstrukce tohoto kusu a technologickým řešením obou typů použitých krajek.

Pražský sochař Petr Prachner (1744-1807) - jeho studijní zahraniční cesty a podíl na výzdobě Nové Mincovny v Praze

Petr Prachner (1744-1807), a Sculptor of Prague - His Study Travels Abroad and Contribution to the Decoration of the New Mint in Prague

Kryštof Loub

Průzkumy památek 2023, 30(2):72-85 | DOI: 10.56112/pp.2023.2.06  

Příspěvek se věnuje studijním cestám pražského sochaře Petra Prachnera (1744-1807) na akademiích v Amsterdamu, Londýně a Mannheimu a také sochařovu působení ve Vídni. Toto akademické školení a zahraniční zkušenosti se pak odrazily i na jeho sochařském díle na Nové Mincovně na Starém Městě pražském. Archivní prameny tak pomáhají nejen detailněji rekonstruovat fungování sochařské dílny Petrova otce Richarda Jiřího Prachnera (1705-1782), ale také korigují náš pohled na sochařství druhé poloviny 18. století v Praze.

Dvě poznámky k životu a dílu Giovanniho Battisty Alliprandiho

Two Comments on the Life and Work of Giovanni Battista Alliprandi

Pavel Zahradník

Průzkumy památek 2023, 30(2):86-92 | DOI: 10.56112/pp.2023.2.07  

Článek se zabývá jedním z předních tvůrců barokní architektury v Čechách, architektem a stavitelem Giovannim Battistou Alliprandim. První část pojednává o podmínkách Alliprandiho činnosti pro jeho prvního významného českého zaměstnavatele Heřmana Jakuba hraběte Černína z Chudenic (včetně edice smlouvy, kterou stavitel s hrabětem uzavřel). Druhá, stručnější část se zabývá problematikou Alliprandiho činnosti ve Vídni, která sice nebyla dosud jednoznačně doložena, ale jíž se pražské i vídeňské archivní prameny zdají nasvědčovat.

Günther Buchinger (Hrsg.), Die Gozzoburg. Das Haus des Stadtrichters in Krems

Rudolf Procházka

Průzkumy památek 2023, 30(2):93-95 | DOI: 10.56112/pp.2023.2.08  

Průzkumy památek v odborném tisku za rok 2022

Dita Roubíčková (ed.), Milan Jančo, Bronislava Mollerová, Irena Nováková, Zdeňka Prokopová, Martina Sanetrníková

Průzkumy památek 2023, 30(2):96-128  

In memoriam Petr Růžička (1954-2023)

Jan Veselý

Průzkumy památek 2023, 30(2):1-2