Průzkumy památek...úvod
------
aktualnecasopisbibliografieshpautorirecenzentiobjednavkyredakceprihlaseni
poslední číslohledáníobsahyresumépřipravujeme



Dana Hladíková
Divadelní architektura ateliéru Fellner&Helmer v Čechách a na Moravě

In: Průzkumy památek 2/2002, ročník 9, str. 146-160

Celý článek ve formátu pdf:

Resumé: Architektura historismu 2.pol. 19. a 20.stol. zůstávala dlouho nedoceněna. Ve studii je věnována pozornost šesti divadlům postaveným v českých zemích firmou Fellner a Helmer během 3. čtvrtiny 19.stol. a na počátku 20.stol.

Ateliér dvou společníků Ferdinanda Fellnera (1847-1916) a Hermannna Helmera (1849-1919) vznikl v roce 1873 a specializoval se především na výstavbu divadel na území rakousko-uherské monarchie. Od svého vzniku až do roku 1914 ateliér postavil přes 50 divadel i koncertních síní a většina z nich slouží dosud původnímu účelu. Známé jsou též další realizované stavby určené k nejrůznějším účelům počínaje lázeňstvím přes banky, nemocnice, restaurace i obytné domy.
Během činnosti ateliéru - celých 43 let - jím prošlo přes 300 architektů, kteří zde měli možnost získat nové poznatky a někdy naopak často sami oživovali architektonickou tvorbu ateliéru. Mezi Fellnerem a Helmerem fungovala praktická dělba práce. Zákazníkům mohla firma zaručit, že nepřekročí stavební náklady, během stavby bude zajišťovat průběžně stavební dozor, pravidelné inspekce architektů a dozor v účetnictví. Rovněž relativně nízká cena, poměrně krátká doba realizace staveb a dodržení bezpečnostních předpisů pro provoz divadel přispívaly k dobré pověsti firmy. Stylově ateliér používal prvků zejména italské renesance. Praxí se v ateliéru vytvořila šablona divadla, která byla s obměnami úspěšně používána. Nezanedbatelná není ani skutečnost, že mnohá města by v tak krátké době nepořídila standardně vybavenou a reprezentativní budovu divadla.
Nejstarším realizovaným divadlem na území naší republiky bylo brněnské divadlo, které již v roce svého otevření 1882 bylo vybaveno el. proudem. O rok později bylo otevřeno rovněž rovněž neorenesanční divadlo v Liberci, jeho provedení však nesměřovalo v tak velké míře na okázalost, a proto je např. fasáda méně zdobná. Divadlo v Karlových Varech z roku 1886 má již fasádu v neobarokním stylu, interiér je neorokokový. Důraz je zde kladen zejména na rovnováhu účelu a krásy ve vstupním vestibulu. Podobnou dispozici jako karlovarské divadlo má také Státní opera v Praze z roku 1888. V rámci ateliéru jde v tomto případě o nejnáročnější stavební podnik na území naší republiky, divadlo bylo určeno spíše zámožnějšímu publiku. Pojetí geometrické secese a současně určité oživení do tvorby ateliéru na našem území vnesla realizace jabloneckého městského divadla (otevřeno 1907). Jednoduchost architektonických forem je dána nejen stylovým zařazením divadla, ale též omezenými finančními možnostmi stavebníka.
Typickým projevem pozdní fáze činnosti ateliéru je též mladoboleslavské divadlo otevřené roku 1909. Poněkud zastaralý exteriér v duchu neorenesance navržený Fellnerem a Helmerem byl nakonec v soutěži nahrazen návrhem architektů Kříženeckého a Králíka, kteří řešili fasádu v secesním pojetí. Interiér si však zachoval původní Fellnerem a Helmerem navrženou dispozici. Více než čtyřicet let trvající spolupráce dvou architektů byla založena především na vzájemné důvěře. Jejich tvorba přispěla k rozvoji kultury a zhodnocení tvářnosti habsburské monarchie a ateliér Fellner a Helmer si získal významnou pozici mezi stavebními firmami na poli divadelní architektury.