Průzkumy památek...úvod
------
aktualnecasopisbibliografieshpautorirecenzentiobjednavkyredakceprihlaseni
poslední číslohledáníobsahyresumépřipravujeme



Jiří Varhaník, Lenka Krušinová, Josef Kyncl, Tomáš Kyncl
Vnější opevnění hradu Rabí (část II.)

In: Průzkumy památek 2/2005, ročník 12, str. 55-96

Celý článek ve formátu pdf:

Resumé: Druhá část studie je věnována analýze severní a západní části vnějšího opevnění hradu, přihrádku, východní válcové věže připojené k starší hradbě, jakož i některých dalších částí stavebního organismu hradu, souvisejících se budování vnějšího opevnění, dále pokusu o vysledování etapizace výstavby tohoto rozsáhlého díla po jednotlivých mikrofázích a konečně jeho zařazení do evropských vývojových souvislostí. Následuje stať přinášející dosud nepublikované výsledky archeologického výzkumu, prováděného v 80. letech minulého století a dendrochronologickou analýzu vzorků, vedoucí k absolutnímu datování některých konstrukcí.
Studie dochází k pracovnímu závěru, že autorem projektu severního opevnění byl nejspíše mistr nebo zevrubně obeznámený s italskou, resp. západoevropskou fortifikační architekturou, jehož působení na Rabí bylo natolik krátké, že nemohl dozírat na realizaci stavby.
Závěrečné hodnocení rábského opevnění přináší ještě další, donedávna zcela opomíjený aspekt souvisící s otázkou funkčnosti tohoto systému ať už jako celku, či jeho částí. Nedůslednost provedení a zkomolení zamýšlených řešení může být projevem skutečného diletantismu při vedení stavby, ale neobyčejná kumulace takovýchto excesů naznačuje, že hlavní zájem stavebníků, se upíral poněkud jiným směrem, než k vybudování plně bojeschopné pevnosti, jak doposud literatura víceméně automaticky předpokládala. Majestátní dojem z mohutných bašt a hradeb, dodnes imponujících návštěvníkům hradu, možná postačil jako demonstrace moci a bohatství majitelů a ti zásadní funkční závady na tomto nákladném opevnění nemuseli pociťovat jako nějaký vážný nedostatek. Tomuto poněkud netradičnímu pohledu na poslání goticko - renesanční fortifikace dobře odpovídá dvojice nově identifikovaných rozměrných slepých smolných nosů, které se k obraně hradu nedaly nikterak využít.
Na základě těchto skutečností je nutno také s jistou dávkou opatrnosti připoustit alternativní interpretaci příčin, které vedly k zastavení prací, aniž byl okruh nově budovaného vnějšího opevnění uzavřen. Přestože otázka nákladů na jeho budování zajisté hrála nemalou roli, není vyloučeno, že hlavní příčinou mohla být dostatečná míra uspokojení stavebníků, považujících již realizované dílo za adekvátní symbol jejich společenského postavení.