Průzkumy památek...úvod
------
aktualnecasopisbibliografieshpautorirecenzentiobjednavkyredakceprihlaseni
poslední číslohledáníobsahyresumépřipravujeme



Jan Veselý, Michal Patrný
Románská věž na malostranském konci Karlova mostu v Praze

In: Průzkumy památek 2/2008, ročník 15, str. 3-38

Celý článek ve formátu pdf je přístupný pouze registrovaným uživatelům.

Resumé: Jižní věž mostecké brány na malostranském konci Karlova mostu, zvaná obvykle Juditina, je bez pochyby jednou z nejvýznamnějších staveb levobřežní části historického jádra Prahy. Přesto nebyla dosud podrobena zevrubnému průzkumu, a v dosavadní literatuře je většinou zmiňována především v souvislosti s Juditiným mostem. Detailnějšímu rozboru byly podrobeny pouze románská reliéfní plastika na východním průčelí věže, odhalená roku 1888 a soubor rytin na kvádřících zdiva v interiéru přízemí, odhalených v 60. letech 20. století. Tato studie přináší především celkovou zevrubnou dokumentaci stavby, včetně výsledků archivní rešerše. Její součástí je také nastínění složitého stavebního vývoje věže a na závěr pokus o shrnutí a nové formulování některých otázek, týkajících se především doby a okolností vzniku této stavby.
Juditina věž se v pramenech poprvé objevuje v roce 1249, v souvislosti se vzpourou pozdějšího krále Přemysla Otakara II. proti jeho otci, králi Václavu I., který tehdy nechal obsadit ??věž, která je na konci mostu i biskupský dvůr?". V roce 1252 je zmiňováno opevňování věží na Pražském hradě i na konci mostu. K roku 1281 najdeme pak zmínku o veliké prosincové vichřici, jejímž následkem"...stavení na věži konec mostu, díla výtečného a velmi silného, strženo smrští se sesulo na zem". Následující zmínka se týká boje s Korutanci v roce 1310, kdy "Jindřich však z Lipé, který byl komorníkem královým, začal pod záminkou obrany města Pražského silně opevňovati onu věž konec mosta blíže Blahoslavené Panny stavbami, zbraněmi, lidmi a potravinami." Došlo i k obléhání věže, dobyta ale nebyla. Teprve roku 1404 je poprvé zmiňována brána, vedoucí z mostu - tehdy již Karlova - do Menšího města Pražského. Zásadní význam má svědectví Rudolfa III. vévody Saského, který v roce 1407 směnil svůj palác v Mosteké ulici se Staroměstskými za Názovský dům na Perštýně. V dopise ke sporu Malostranské a Staroměstské obce o mostecké věže v letech 1408 - 1409 Rudolf uvádí že"My a naši rodiče jsme patřičně bez jakýchkoli nároků se vším příslušenstvím drželi a až do nynějška vlastnili malou věž na mostecké bráně s obydlím nad branou a také velkou věž." a posléze detailnější popis ?..,byli?v pokojném držení obou řečených věží, položených po obou stranách brány, i s místností nad branou?". Jedná se o první jednoznačný doklad existence dvojice věží s branou na malostranském konci mostu. K roku 1464 je doložena výstavba nové severní mostecké věže a brány králem Jiřím z Poděbrad. Obě věže s branou vyhořely při velkém požáru Malé strany v roce 1503. V té souvislosti se z pramenů dozvídáme, že "...shořeli krovové na branných věžech, jeden škřidličný, velmi ušlechtilý, a druhý cihelný". V Průběhu 16. století vznikají také první věrná zobrazení města, na kterých můžeme věž nalézt - kolem roku 1536 veduta z tzv. Würzburského alba a 1562 tzv. Vratislavský dřevoryt. Teprve k roku 1591 je nápisem nad vstupem do bývalé mostecké celnice, domu čp. 56/III, doložena velká oprava domu i věže, která vtiskla Juditině věži její dnešní ráz. Věž je tak zachycena i na všech mladších vedutách - od roku 1601 - obzvlášť detailně pak na kresbě Roelanta Saveryho z doby kolem roku 1610. Roku 1785 byla věž po zrušení Úřadu mostu pražského prodána s bývalou celnicí do soukromých rukou, a v zápětí byla upravena pro obytné účely. Roku 1888 byly prováděny stavební úpravy, v rámci kterých byl při zřizování záchodu v předsíni v prvním patře objeven na vnějším líci východní obvodové stěny věže opukový reliéf votivního obsahu. Roku 1893 odkoupila dům i věž pražská obec. Od roku 1927 sídlí v prostorách ve druhém a třetím patře věže Klub Za starou Prahu. V 60. letech 20. století byl zrušen obchod v přízemí věže a při následném průzkumu došlo v jeho prostorech k odhalení souboru raně gotických rytých kreseb, pozůstatků gotické klenby a dalších prvků.
Juditina věž je mohutná románská hranolová stavba mírně obdélného půdorysu o rozměrech 9,9 x 11,1 m. Dochovaná výška románského kvádříkového opukového zdiva věže činí 19,5 m, tloušťka do výšky druhého patra přibižně 1,8, ve třetím patře pak 1,6m. Věž má polozapuštěný valeně klenutý sklep, vysoké valeně klenuté přízemí a tři nestejně vysoká plochostopá patra. Je završena vysokou dlátovou střechou s velkými vikýři se zděnými volutovými štíty, obrácenými do všech čtyř světových stran. Věž je přístupná z prostor domu čp. 56/III. Sklep a přízemí samostatně z úrovní dvora domu, první patro přes pavlač jeho severního křídla, vyšší podlaží pak vnitřními schodišti. Fasády věže mají renesanční úpravu, s částečně dochovanou omítkou se sgrafitovou iluzivní bosáží. Do severní fasády věže jsou zavázány oblouky mostecké brány, jejíž ochoz je přístupný ze třetího patra.
Na základě nálezů ve sklepě, přízemí a v prvním patře věže dokážeme přibližně rekonstruovat jednotlivé vývojové fáze věže. Z prvotní románské stavební podoby známe přesvědčivě jediný otvor - střílnové okénko v jižní stěně přízemí, kde předpokládáme dále existenci podobného otvoru ještě ve stěně východní. Dále předpokládáme románské stáří dveřního otvoru (dnes okna kuchyně) v severní stěn prvního patra. Předpokládáme, že stavba měla v románské době čtyři plochostropá podlaží, s podlahami v úrovních : přízemí v úrovni terénu - 188,4 m n.m.; první patro - 191,55 m n.m., druhé patro se severním vstupem - 196,6 m n.m.; třetí patro s podlahou při ústupku ve zdivu - 202,28 - 202,98 m n.m., a byla završena ochozem s cimbuřím v dnes neurčitelné výšce nad dochovanou korunou zdiva. Věž byla výrazně přestavěna na přelomu 30. a 40. let 13. století. Na místě románského přízemí a části prvního patra vzniklo vysoké přízemí, zaklenuté křížovou klenbou s opukovými žebry a s čely ve tvaru lomeného oblouku. Podlaha byla oproti románskému stavu prohloubena do úrovně 187,85 m n.m.. V severovýchodním koutě věže se nacházel velký zděný útvar, který mohl být na základě analogií buď krbem nebo schodištěm. Vzhledem k jeho rozměrům a umístění románského a vrcholně gotického vstupu ve vyšších patrech předpokládáme, že se jednalo o schodiště a že pokračovalo i do vyšších podlaží. Změna v přízemí vyolala nutně změnu patrování i ve vyšších úrovních, přesnou podobu členění však neznáme. K dalším úpravám stavby došlo velmi záhy, ještě před rokem 1249. Byla zvýšena úroveň podlahy přízemí na 189,17 m n.m. a vznikl otvor (dveřní?) v západní stěně. Kvůli navýšení podlahy došlo k úpravám schodiště (?) v severozápadním koutě. Po obsazení věže bojovníky krále Václava I. ve zmíněném roce 1249 vznikla patrně výrazná část rytých kreseb na stěnách klenuté síně. V rámci opevňování po polovině 13. století získala věž patrně nové završení - nejspíše vysokou střechu s hrázděným ochozem, která zanikla následkem vichřice v roce 1281. Nevíme, čeho se týkalo opevňování ?stavbami" v roce 1310, předpokládáme ale, že především vstupu a završení věžě ochozem. Výraznější vlnu úprav vyvolala výstavba nového kamenného mostu císařem Karlem IV. V souvislosti s mostem vzikla patrně nová mostecká brána s druhou věží. Na ochoz této brány vedl patrně sedlový portálek v úrovni dnešního druhého patra. Při východním průčelí věže vznikl nově objekt mostecké celnice, který byl s věží komunikačně propojen, zřejmě dveřmi v obdobném umístění jako je dnešní vstup do přízemí. Portálek v úrovni druhého patra byl pak po necelých sto letech zrušen a nahrazen novým vstupem ve třetím patře, vedoucím na ochoz brány vystavěné Jiřím z Poděbrad roku 1464. Zásadní změnu ve vývoji věže představoval požár v roce 1503, kdy zaniklo kromě zastřešení také veškeré vnitřní členění věže, včetně klenby v přízemí. Ačkoli je oprava věže doložena až k roku 1591, je nepochybné, že alespoň k částečné obnově po požáru došlo již dříve, neboť přes Juditinu věž byl přístupný ochoz brány i vyšší patra severní věže. Dnešní vnitřní konstrukce věžě vznikaly patrně postupně od 60. let 16. století, přičemž nejprve vznily nový klenutý sklep a klenuté přízemí a zděné schody z prvního do ruhého patra, následně vznikly po roce 1575 konstrukce stropů a schodišť v prvním až třetím patře. Obnova věže byla zakončena výstavbou nové dlátové střechy v roce 1590 a úpravou fasád v roce 1591. Interiéry věže pak byly dokončovány ještě v prvních letech 17. století, kdy vznikla dosud dochovaná zábradlí a opláštění schodišť a byl poprvé opravován krov.
Teprve po prodeji věže soukromé osobě na konci 18. století došlo zřejmě k rozdělení dispozice jižního dílu druhého a třetího patra a ke vzniku komína při východní obvodové zdi. Ve čtyřicátých letech 19. století byla v rámci klasicistní přestavby domu 56/III a patrně v koordinaci s úpravou nájezdu na Karlův most navýšena podlaha v přízemí věže i domu o 1,4 m na 192,18 m n.m.. Z toho vyplynulo zrušení vstupních dveří ve východní stěně.Byl zřízen přímý vstup do přízemní prostory věže z průjezdu mostecké brány. Další skutečně výraznou změnou v organismu věže pak byl až v 60. letech 20. století návrat ke starší úrovni podlah odstraněním tohoto násypu a obnovení východního vstupu z prostoru severního křídla domu čp. 56/III.
Zásadnímik otázkami ve vztahu k Juditině věži zůstávají doba a okolnosti jejího vzniku a její vztah k Juditinu mostu. Základním smyslem věže od počátku nepochybně byla ochrana a ovládání významné východo-západní komunikace navazující na přechod řeky. Vznik věže je tradičně spojován se vznikem Juditina mostu, ačkoli pro tento předpoklad nejsou jednoznačné důkazy. Za nejpádnější důkaz bývá považován románský reliéf na východním průčelí věže, který bývá spojován se získáním královského titulu Vladislavem II. Skutečný význam, původnost umístění reliéfu na věži a jejich vzájemná spojitost však nejsou jednoznačné. Na základě směřování starších komunikací odhalených archeologicky v prostoru dnešní mostecké ulice, na základě prostorových vztahů věže a dochovaných zbytků Juditina mostu a na základě výrazné podobnosti Juditiny veže s románskými branami na Pražském hradě se domníváme, že tzv. Juditina věž mohla vzniknout nezávisle na výstavbě Juditina mostu, třeba i podstatně dříve, ještě v době existence jeho dřevěného předchůdce. Věž navíc mohla být také součástí opevnění levobřežního podhradí, předcházejícího ranně gotickým hradbám vystavěným po založení Menšího města roku 1257. Pozůstatky městské zdi vystavěné románskou stavební technikou z opukových kvádříků byly po obvodě nejstaršího jádra Malé Strany archeologicky zachyceny na více místech, nejblíže k věži na parcele domu čp. 292/III. Vznik druhé věže, respektive dvojvěží s branou v prostoru vyústění mostu, často předpokládaný již pro románské období, považujeme až za součást výstavby Karlova mostu, když až do roku 1408 je vždy zmiňována pouze vež na konci mostu(jediná). Byla li v sousedství Juditiny veže původně také brána, pak přepokládáme spíše útvar podobný románské západní bráně Pražského hradu, která měla formu průjezdu u paty Bílé věže.