Průzkumy památek...úvod
------
aktualnecasopisbibliografieshpautorirecenzentiobjednavkyredakceprihlaseni
poslední číslohledáníobsahyresumépřipravujeme



Jan Dienstbier, Ondřej Faktor, Jan Royt
Stredoveké nástenné malby v suterénu broumovské fary

In: Průzkumy památek 2/2015, ročník 22, str. 3-18

Celý článek ve formátu pdf je přístupný pouze registrovaným uživatelům.

Resumé: Soubor příspěvků se věnuje nově restaurovaným malbám v suterénu dnešní fary při děkanském kostele v Broumově (okres Náchod) a kontextu jejich dochování. Text Jiřího Slavíka (exkurz 1) se zaměřil na stavební dějiny budovy někdejšího karneru (či hřbitovní kaple?), který se později stal součástí domu zvoníka, dnešní fary. Autor přitom sleduje souvislosti s blízkým kostelem, hřbitovem i hradbami města, jichž byl objekt součástí. Pozornost je dále věnována okolnostem objevu maleb v roce 1967 a prvním snahám o jejich restaurování. Stať restaurátorů Pavla Padevěta a Miroslava Křížka (exkurz 2) popisuje dvě nedávno proběhlé etapy restaurování, které konečně přinesly konzervaci této památky. Restaurátoři si všímají technických charakteristik středověké malby (složení omítky a její hrubé, nepravidelné provedení), jejich poškození, i stop po prvním nedokončeném restaurování v 70. letech 20. století. Poznatky restaurátorů doplňuje stať Petra Glásera a Zdeňka Marka (exkurz 3), která přináší informace o unikátní dokumentaci maleb pomocí multisnímkové fotografie ve více spektrech (multispectral and hyperspectral imaging technologies) včetně využití laserového skenování v intenzitě (LSI, laser scanning intenzity). Za pomoci údajů z laserového skenování pak autoři sestavili 3D model povrchu stěn umožňující dokumentovat stav maleb v prostoru včetně veškerých nerovností (hypsometrie). Díky využití snímků z různých spekter světla tak lze dojít k řádově lepší interpretaci poškozeného celku. Jakkoli zůstala bohužel dokumentace broumovských maleb nedokončená, přesvědčivé výsledky, které přinesla, lze aplikovat na další památky podobného druhu. Podklady shromážděné v předchozích statích se snaží zhodnotit po stránce uměleckohistorické Jan Royt, Jan Dienstbier a Ondřej Faktor zkoumající malby nejen z hlediska ikonografie, ale i slohu a časového zařazení. Námět maleb se odvíjí od čelní stěny s kompozicí Posledního soudu, na níž navazují další čtyři níže umístěné obrazy: dva výjevy z podobenství o pannách moudrých a pošetilých, výjev Setkání třech živých a třech mrtvých a Triumf smrti, který volně přechází do obrazu pekla. Na postranních stěnách, které jsou dnes v podstatně horším stavu než stěna čelní, se nacházel na jedné straně ráj a mrtví vstávající z hrobů, na druhé pak peklo se zatracenci. V horních partiích postranních stěn se dochovaly malé fragmenty světců přimlouvajících se u Krista. Malby doprovázely nápisové pásky, jejichž texty se podařilo částečně rekonstruovat. Autoři statě na základě slohového charakteru (především důsledně lineárního charakteru a reziduí zalamování drapérie) malby datují do 20. nebo 30. let 14. století. Tomu odpovídá i srovnání s dalšími památkami jak v blízkém Slezsku (Siedleçin, Świebodzice), tak i v Čechách (Janovice nad Úhlavou, Dolní Slověnice, Boletice). Text dále podrobně analyzuje ojedinělé zapojení panen pošetilých do kompozic Pekla (v zahraničí doložené patrně v Bergenu na Rujáně nebo v Tulln an der Donau), u nás méně obvyklý výjev Setkání třech živých a třech mrtvých, či postavy pijáků a pijaček (resp. šenkýřů?), které se v obrazech pekla někdy objevují. Největší pozornost si už vzhledem k dataci vysloužil fragment Triumfu smrti. V Broumově máme bezesporu nejstarší dosud známé vyobrazením tohoto druhu u nás, patrně ale i jedno z prvních v rámci Evropy, byť podle písemných pramenů lze předpokládat zobrazení Smrti s kosou již pro 13. století. Kromě Itálie se téma Triumfu smrti prosadilo v první polovině 14. století i na sever od Alp a to v rukopisech nebo v nástěnných malbách v Tyrolsku (St Kathrein) a Švábsku (Schemmerhofen), po jejichž bok lze zařadit právě i malby v Broumově. Jednotlivé scény byly v Broumově integrovány do celkové kompozice jasně artikulující myšlenku „memento mori“. Poukazovali tak na věčné zatracení hrozící při Posledním soudu. Tomu plně odpovídá zapojení karneru (nebo hřbitovní kaple) s malbami do areálu soudobého hřbitova. Broumovské malby tak jsou navzdory nemalému poškození bezesporu unikátem středoevropského významu. Jejich úspěšné restaurování i důkladnou fotodokumentaci před započetím prací lze proto pokládat za významný počin na poli restaurování nástěnných maleb.