Průzkumy památek...úvod
------
aktualnecasopisbibliografieshpautorirecenzentiobjednavkyredakceprihlaseni
poslední číslohledáníobsahyresumépřipravujeme



Kamil Podroužek, Vít Honys
Štuková výzdoba interiéru zámku v Milešove

In: Průzkumy památek 2/2015, ročník 22, str. 63-80

Celý článek ve formátu pdf je přístupný pouze registrovaným uživatelům.

Resumé: Zámek v Milešově dává již charakterem své zástavby na temeni a šíji skalnaté ostrožny tušit složitý stavební vývoj od gotického hradu po barokní rezidenci. Starší stavbu, obnovenou po třicetileté válce za Karla Kaplíře ze Sulevic na počátku 50. let 17. století, doplnila v 70. a 80. letech 17. století široce koncipovaná novostavba rezidence nového majitele panství, generála Kašpara Zdeňka Kaplíře, kterou projektoval architekt Antonio della Porta.
V interiérech zámku se dochoval dosud opomíjená barokní a rokoková štuková výzdoba kleneb, stropů a v některých případech i stěn z přibližně tří časových vrstev. Nejstarší a nejrozsáhlejší je vrstva raně barokní v rozsahu 17 prostor, která zřejmě vznikla jako součást konceptuálně zamýšlené souborné výzdoby interiérů v první polovině 80. let 17. století a jejíž dokončení bylo narušeno úmrtím objednatele Kašpara Zdeňka Kaplíře ze Sulevic roku 1686. Tato formálním projevem spíše konzervativně orientovaná štuková výzdoba, oživovaná malbami Carpoforo Tencally, vznikla zřejmě za rozhodujícího podílu Domenica Gaggii. Oba umělci jsou doloženi po té v roce 1684 při výzdobě interiérů další Portově stavby, zámku Gundakera z Dietrichsteina v nedalekých Libochovicích.
Do následovné mladší vrstvy výzdoby zámku v Milešově spadá reliéfní a dekorativní štuková výzdoba stěn a kleneb zámecké kaple Anděla strážného z období rozhraní pozdního baroka a rokoka (asi z doby kolem roku 1740), doplňující starší rámování, u níž však nelze autorství (přibližně dva autorské rukopisy) spolehlivě prokázat. Nejmladší vrstvou je výzdoba sallly tereny z doby kolem roku 1772 a zejména velmi kvalitní výzdoba stropu hudebního sálu s reliéfy žánrových scén a dobových hudebních nástrojů asi z 80.–90. let 18. století, jejíž autor je rovněž neznámý. Zachovalý konvolut štukové výzdoby je dnes jediným pozůstatkem kdysi nesporně bohaté interiérové výzdoby a kultury každodenního života dnes účelově využitého zámku.