Průzkumy památek...úvod
------
aktualnecasopisbibliografieshpautorirecenzentiobjednavkyredakceprihlaseni
poslední číslohledáníobsahyresumépřipravujeme



Jakub Bachtík, Petr Macek, Petra Oulíková, Pavla Priknerová
Poutní areál v Chlumu sv. Maří, významná památka na hranicích Čech

In: Průzkumy památek 1/2016, ročník 23, str. 3-44

Celý článek ve formátu pdf je přístupný pouze registrovaným uživatelům.

Resumé: Příspěvek se zabývá historií a architekturou poutního areálu v Chlumu sv. Maří na Sokolovsku, konkrétně její barokní etapou. Vychází z podrobného stavebněhistorického průzkumu, který probíhal v letech 2014–15.
Chlum sv. Maří je poutní areál se středověkou historií, která sahá podle legend až do 12. století, spolehlivě doložen je ale až o dvě století později. Zásadním zlomem v dějinách poutního místa vztaženého k milostné sošce „Madony v ořeší“ byl rok 1383, kdy se areál i s přilehlou obcí a pozemky dostal do majetku řádu křižovníků s červenou hvězdou. Ti zde kolem roku 1400 nechali vystavět první kamenný kostel, který později prošel několika úpravami. Nejvýraznější z nich bylo rozšíření na dvoulodí v 90. letech 15. století.
Starší podoba areálu zcela zanikla s barokní přestavbou na sklonku 17. století. Svědectví o ní tedy na první pohled podávají pouze prameny a dobová historiografická literatura, z níž je nejvýznamnější spis F. Dörfela obsahující i několik rytin s vyobrazením původního kostela. Ve skutečnosti je ale středověká minulost připomínána i na současné stavbě. V prvé řadě je zde umístěn původní a mimořádně cenný soubor gotických soch – vedle uctívané mariánské sošky jde o vynikající krásnoslohou madonu z konce 14. století a o století starší Pietu a Krista na Kříži –, dále původní křtitelnice, datační destičky z počátku 16. století nebo konzola, na které byla umístěna uctívaná socha. Tradice je zde ale promítnuta také do dispozice barokní novostavby – prameny i zobrazení svědčí o tom, že uctívaná socha nebyla umístěna přímo v kostele, ale v předsíni mezi věžemi. Toto umístění je zachováno dodnes, neboť soška je uložena v oválné kapli vztyčené před vlastním kostelem.
Stavba nového barokního areálu započala na sklonku 80. let 17. století a souvisela s povýšením fary v Chlumu sv. Maří na proboštství. Průběh budování areálu můžeme dobře rekonstruovat z pramenů, zejména kostelních účtů, ale také díky dendrochronologii a datacím zachovaným přímo v rámci stavby. Výstavba začala vztyčením nových věží v letech 1689–91. Bezprostředně poté navázalo budování oválné kaple Panny Marie, které probíhalo v letech 1691–92 (v hrubé stavbě), resp. 1694. Mezi lety 1692–1694 byl postaven závěr nového kostela Nanebevzetí Panny Marie a sv. Máří Magdaleny. K roku 1697 je doloženo vztyčení kopule a v letech 1699–1701 probíhaly práce na vnitřní výzdobě. Kaple byla vysvěcena roku 1694, kostel v roce 1701 a celý areál o rok později.
O autorství kostela s kaplí se vede debata. Z kostelních účtů a dalších souvislostí sice nepřímo ale velmi přesvědčivě vyplývá, že stavbu vedl Kryštof Dientzenhofer s polírem Wolfgangem Braunbockem. Otázkou zůstává účast Jeana Baptisty Matheye, který byl do roku 1694 dvorním stavitelem velmistra křížovnického řádu Jana Bedřicha z Valdštejna a pro řád stavěl hlavní pražský kostel. Vzhledem k těmto souvislostem se zdá pravděpodobné, že Mathey – ať už jako autor ideového projektu, nebo konzultant – do stavby zasáhl, hlavní autorská zodpovědnost ale v každém případě zůstala na bedrech K. Dientzenhofera.
Možnou nápovědu ohledně autorství kostela v Chlumu sv. Maří může poskytnout také rozbor jeho architektury. Jde totiž o velmi neobvyklou stavbu, a to už propojením oválné kaple s trojlodním kostelem do jednoho celku, které bylo nepochybně plánováno od začátku jako záměr. Zatímco pak k oválné kapli nalezneme dostatek domácích předloh, kostel založený jako trojlodní hala s vloženými emporami a kopulí nad křížením u nás v podstatě nemá precedent – s jedinou výjimkou, kterou je kostel sv. Kříže v Děčíně. Tato stavba, budovaná jen pár let před Chlumem sv. Maří, je zdejší stavbě natolik blízká dispozicí, půdorysem i detaily jako je hlavní portál, že ji lze s velkou jistotou označit za jednoznačnou předlohu. Zároveň je ale v konkrétním provedení natolik odlišná, že rozhodně nelze uvažovat o totožných stavitelích. V Děčíně je jako autor zvažován také J. B. Mathey – pokud by se tato teze v budoucnu potvrdila, ukázala by se hypotéza o tom, že kostel v Chlumu budoval K. Dientzenhofer na základě ideového návrhu J. B. Matheye jako velmi pravděpodobná.
Zatímco kostel s kaplí byly už v literatuře mnohokrát diskutovány, další fáze výstavby zůstávaly stranou pozornosti, přestože jsou neméně zajímavé. Platí to zejména pro ambity. Do tradiční křížové chodby jsou totiž v Chlumu sv. Maří zapojeny nárožní kaple na překvapivě dynamickém půdorysu – tvoří ho ústřední prostor, do kterého z každé strany pronikají menší oválné prostory a jehož klenba je prolomena oválným průzorem do lucerny. Tato radikálně dynamická kompozice patří k nejexpresivnějším u nás. Vychází totiž přímo z neprovedeného, ale publikovaného projektu Guarina Guariniho pro kostel San Gaetano ve Vicenze. Dosavadní literatura přijímala ambit s rozpaky a považovala je za dílo Wolfganga Braunbocka z pozdní fáze barokní výstavby – tedy za regionální derivát slavných barokně dynamických staveb. Průzkum ale prokázal opak. Z archiválií, datací dochovaných v krovech ambitu i dendrochronologické analýzy jednoznačně vyplývá, že stavba ambitu byla ve stávající podobě připravována nejpozději už roku 1704, přičemž jeho první část včetně severovýchodní nárožní kaple byla dokončena k roku 1710. Z účtů navíc vyplývá, že stavbu v této době vedl stejný „tým“ jako v případě kostela, tedy Kryštof Dientzenhofer s polírem Braunbockem. Chlumské ambity tedy nejsou pozdní reakcí na tzv. českou dynamickou skupinu, ale naopak tvoří dosud neznámého sedmého člena této skupiny, spojeného navíc přesvědčivě s Dientzenhoferem, který je jako autor skupiny nejčastěji zvažován.
Po roce 1711 Dientzenhofer stavbu v Chlumu opouští a přenechává její vedení W. Braunbockovi, který měl jako políra svého syna Jana Ondřeje. Tato změna se zřetelně odrazila i v kvalitě provedení dalších částí ambitu dokončovaného až hluboko ve 20. letech 18. století – nový stavitel si s náročnou konstrukcí kaple sám nevěděl rady, takže oproti „prototypu“ se na ostatních nárožních kaplích objevuje celá řada deformací a konstrukčních chyb. Braunbock nicméně dostal za úkol nejen dokončení práce po svém předchůdci, ale také samostatnou přípravu třetí fáze barokní výstavby. Její součástí byla výstavba nové školy (dnes fara) v letech 1722–24 a především v letech 1723–28 budování monumentálního trojkřídlého, dvoupatrového objektu probošství. Se stavbou přiléhající od jihu ke skále na které byl založen kostel s ambitem, se patrně počítalo od začátku budování areálu, takže autorem výchozího projektu mohl být ještě K. Dientzenhofer. Celkově se ale jedná o vlastní dílo W. Braunbocka, což se odráží i na poněkud nižší architektonické kvalitě patrné především v detailech. Přesto už díky své výpravnosti patří proboštství k významným příkladům barokní architektury první třetiny 18. století. Jeho vysoká hodnota ale spočívá především v mimořádném stavu autenticity – v rámci objektu se dochovala celá řada původních barokních prvků jako je štuková výzdoba stropú, kamenná ostění včetně dveřeních výplní, ale také náročně řešený krov včetně částí technického zařízení. Vzácností je přízemí sloužící jako suterén, které má podobu hrubé stavby dochované ve stavu, v jakém ji opustili barokní zedníci. Dochovala se zde navíc také původní barokní kanalizace s toaletami.
Chlum sv. Maří je výjimečným areálem, který jako by v sobě zahrnoval hodnoty barokní architektury v Čechách v celém jejím rejstříku. Na jedné straně zde můžeme sledovat účast špičkových tvůrců a originální umělecká řešení, která v případě ambitů dokonce rozšiřují kánon nejvýznamnějších realizací baroka v Čechách. Na straně druhé jde o autenticky dochované muzeum barokních stavebních a technologických postupů, včetně těch zcela utilitárních. To – spolu s vynikající uměleckou výzdobou, která se týká zejména kostela s kaplí – dělá z Chlumu sv. Maří jednu z nejvýznamnějších architektonických památek, které na přelomu 17. a 18. století na území Čech vznikly.