Průzkumy památek...úvod
------
aktualnecasopisbibliografieshpautorirecenzentiobjednavkyredakceprihlaseni
poslední číslohledáníobsahyresumépřipravujeme



Roman Lavička
Netolická archa v kapli zámku Hluboká nad Vltavou. Osudy, stáří a ikonografie pozdně středověkého oltáře

In: Průzkumy památek 2/2016, ročník 23, str. 5-24

Celý článek ve formátu pdf je přístupný pouze registrovaným uživatelům.

Resumé: Podle tradice pocházel skříňový oltář ze zrušeného dominikánského kláštera v Českých Budějovicích, odkud jej kolem roku 1830 získal kníže Jan Adolf II. ze Schwarzenbergu, aby ho věnoval kostelu sv. Václava v Netolicích. Kněžna Marie Eleonora ze Schwarzenbergu chtěla od roku 1847 archu získat pro nově budovanou kapli na hlubockém zámku. V letech 1854–1857 restauroval oltář řezbář Jan Pták, který připojil nový tabernákl, nástavec a jemné řezby na bocích skříně a predelly. Dokončený oltář byl instalován v nové zámecké kapli vysvěcené 16. srpna 1857 ke cti Nejsvětějšího Spasitele. Restaurování v letech 1961–1963 prokázalo, že ústřední socha Krista Spasitele byla mezi lety 1400–1410 vyřezána jako figura sv. Jana Křtitele s šatem z velbloudí srsti. Na vnější straně křídel byly pod barokními přemalbami nalezeny čtyři výjevy z legendy neznámého světce, který byl mylně určen jako sv. Jiljí. I přes učiněné objevy nedošlo díky oddělenému studiu k přesné interpretaci ikonografie oltáře. Celkově převládl a prakticky stále trvá názor, že oltář je sestaven dodatečně z nestejně starých částí různého původu.
Klíčem k určení ikonografického programu archy je poznatek, že ústřední socha Krista Spasitele vznikla na počátku 15. století jako sv. Jan Křtitel, který byl mezi lety 1490–1500 zapojen do nově vznikajícího oltáře. To dokazuje, že socha byla velmi uctívána v dnes neznámém kostele. Je tedy oprávněné uvažovat, že na vnitřní straně křídel byl namalován život Jana Křtitele od narození po smrt – Křest Krista, Narození, Obřezání a Stětí. Malíř využíval při kompozici výjevů rytiny Martina Schongauera. Na vnější straně křídel se díky důkladnému studiu podařilo prokázat, že zde druhý malíř namaloval legendu sv. Prokopa. Odhalené oboustranné popálení horní desky levého křídla prozradilo, že v minulosti došlo k prohození desek. Studium prokázalo, že téměř všechny hlavní části oltáře vznikly současně na konci 15. století, a proto není možné hledat původ pozdně středověkých soch světců až na počátku 16. století. Reliéf Oplakávání Krista v nástavci oltáře vznikl pravděpodobně rovněž kolem roku 1500, avšak bez souvislosti s Netolickou archou.
I když stylový rozbor ukazuje, že oltář vytvořili umělci školení v Podunají, postava sv. Václava na predele a legenda sv. Prokopa dokládají, že oltář byl nepochybně od počátku určen pro české prostředí. Nové určení ikonografie maleb a soch s důrazem na sv. Jana Křtitele a doprovodnou postavu sv. Prokopa a rozbor historie stavby nás vede k velmi pravděpodobnému předpokladu, že Netolická archa byl pořízena v posledním desetiletí 15. století s použitím starší sochy jako hlavní oltář pro kostel sv. Jana Křtitele a sv. Prokopa na Starém městě v Českých Budějovicích.