Průzkumy památek...úvod
------
aktualnecasopisbibliografieshpautorirecenzentiobjednavkyredakceprihlaseni
poslední číslohledáníobsahyresumépřipravujeme



Jan Štětina
Dokumentace severní fasády zámku Holešova

In: Průzkumy památek 2/2016, ročník 23, str. 77-92

Celý článek ve formátu pdf je přístupný pouze registrovaným uživatelům.

Resumé: V roce 2015 byla realizována oprava vnější fasády severního křídla a související severovýchodní a jihozápadní věže zámku v Holešově (okr. Kroměříž). Rozsáhlá čtyřkřídlá stavba vznikala krátce po polovině 17. století z iniciativy hraběte Jana z Rottalu a podle projektu císařského architekta Filliberta Luchese. I přes nevelký rozsah odstranění omítek bylo možno studovat jednotlivé stavební fáze severního průčelí i vývoj řešení jeho tektonické skladby.
V západní třetině severního průčelí, budované z lomového zdiva, byla rozpoznána vnější zeď severního křídla rozsáhlé palácové stavby, dosud zčásti dochované v západní partii zámku. Z detailů se podařilo zachytit zbytky omítky v přízemí a zejména část okoseného ostění okna v úrovni druhého patra zámku. S přihlédnutím k dalším nálezům předpokládáme pozdně gotický původ křídla v době kolem roku 1500. Podstatnou část zkoumaného průčelí pak tvoří mohutná vnější obvodová zeď severního křídla zámku, budovaná v 50. letech 17. století. Ze stavebních detailů se podařilo zachytit např. dvojici obdélných vpadlých polí po bocích okna ve střední ose průčelí, jež nahradilo původní vjezdový portál. Pozoruhodné řešení měla i dvojice východních oken, původně vybavených podokenními poli s balustrovou výplní. V prvním a druhém patře severní fasády byly na několika místech obvodového zdiva zdokumentovány cihlové plenty, dobíhající k cihlovým obezdívkám fixujícím tesaná okenní ostění. Plenty nesignalizovaly složitější stavební vývoj, ale zřejmě souvisely s jednotlivými technologickými kroky výstavby průčelí, počínající hrubou stavbou a vrcholící osazením kamenných článků okenních ostění a zřízením fasády. Ta byla původně projektována v poněkud jednodušší formě – v přízemí se nacházela pouze omítková bosáž, v úrovni obou horních pater pak byly naprojektovány vysoké lisény, které jako jediné prvky průčelí mají zděné jádro svázané s dalším zdivem průčelí. K obohacení skladby průčelí o horizontální omítkové pásy mezi prvním a druhým patrem došlo teprve dodatečně, nicméně snad ještě za života stavebníka, Jana z Rottalu (+1674). V korunní římse byly rozpoznány dva druhy volutových konzol, dokládajících výstavbu zámku ve směru od západu k východu. Dokumentace obou věží přinesla i dendrodata – jihozápadní věž se stavěla patrně počátkem 50. let 17. století (dendro z úrovně podlahy patra 1650/1651) a severovýchodní věž byla budována následně, v závěru 50. let 17. století (dendro z nejvyššího podlaží 1654-1658). Oprava věží objasnila i rozsah mladších oprav, z nichž nejvýznamnějším zásahem bylo zvýšení věží spojené s přemístěním oken třetího patra, provedené kolem roku 1910. Barevnost vnější fasády i všech členících prvků byla monochromní, bílá – toto řešení umožňovalo působení světla a stínu, výrazně přispívajícího ke zvýraznění tektoniky fasády a monumentality stavby.
Průzkum výrazně přispěl k hlubšímu poznání stavebněhistorického vývoje předmětné partie zámku. Především však potvrdil původ vnějších fasád včetně všech jejich tvaroslovně citlivých detailů ve druhé půli 17. století, současně prokázal i jejich složitější genezi, odehrávající se v rámci jediné stavební fáze. Informace získané dokumentací nálezových situací směřují k chápání výstavby holešovského zámku po roce 1651 jakožto rozsáhlé stavební akce, v celém průběhu prostoupené řadou dílčích změn plánu, zřejmě iniciovaných konkrétními požadavky stavebníka, hraběte Jana z Rottalu. Celistvé zhodnocení vývoje vnějších fasád, jehož prvním krokem byl právě průzkum severního průčelí, stejně jako zařazení získaných poznatků do kontextu stavebního vývoje zámku, však bude možno provést teprve po dokončení postupně realizované obnovy vnějšího pláště objektu.