Průzkumy památek...úvod
------
aktualnecasopisbibliografieshpautorirecenzentiobjednavkyredakceprihlaseni
poslední číslohledáníobsahyresumépřipravujeme



Daniel Šnejd, Jarmila Hansová
Sýpka usedlosti čp. 9 v Radošovicích

In: Průzkumy památek 2/2016, ročník 23, str. 93-102

Celý článek ve formátu pdf je přístupný pouze registrovaným uživatelům.

Resumé: Radošovice u Strakonic patřily od roku 1243 až do konce 18. století strakonickým johanitům.
I když to písemné prameny prozatím nepotvrdily, měla usedlost čp. 9 v rámci vsi pravděpodobně význačnější postavení. Lze tak usoudit z velkorysé oválné parcely, která zabírá polovinu severozápadní strany návsi. Vymezena je kamennou zdí se zbytkem valu. Nejstarší archeologické nálezy hradištní keramiky, objevené na zahradě této usedlosti, dokládají osídlení v období 10.–12. století. Ještě kolem roku 1800 patřil její hospodář ke čtyřem nejbohatším sedlákům ve vsi.
Nejcennější částí usedlosti je pozdně gotický špýchar, ležící v centrální části její parcely. Spodní část sýpky je dendrochronologicky datována do let těsně po polovině 15. století. Součástí původní koncepce stavby byla i dvoudílná dispozice včetně patrové komory v její jižní části. Právě ta je v tomto typu stavby něčím zcela netypickým. Sýpky totiž obecně mívají co nejjednodušší dispozici s jedním prostorem v každém podlaží, aby byl transport těžkých břemen co nejméně komplikovaný. Tento charakter však vykazuje jen severní část objektu.
Zčásti obytnou dispozici může vysvětlovat neklidná doba po husitských válkách. Mnoho střetů mezi katolíky sdruženými do tzv. strakonické jednoty (jejíž součástí byli právě johanité sídlící ve Strakonicích) a stoupenci utrakvistické strany se i na Strakonicku odehrávalo ještě v 60. letech 15. století, kdy sýpka vznikla. Snahou stavitele sýpky bylo vytvořit v ní co nejbezpečnější prostor. Inspiraci zjevně našel v dispozici špýcharového domu, neboť toto řešení umožňovalo ukrýt nejcennější majetek v hloubi komorového bloku, pod ochranou dvojích pevných dveří jištěných závorou. Zda vzešla tato iniciativa ze strany sedláka, nebo vrchnosti, bohužel nevíme, neboť nejstarší písemnosti o usedlosti se vztahují až k roku 1640.