Průzkumy památek...úvod
------
aktualnecasopisbibliografieshpautorirecenzentiobjednavkyredakceprihlaseni
poslední číslohledáníobsahyresumépřipravujeme



Pavel Zahradník
Archivní zprávy k životu a dílu architekta a stavitele Josefa Jedličky (1702–1784)

In: Průzkumy památek 1/2017, ročník 24, str. 115-134

Celý článek ve formátu pdf je přístupný pouze registrovaným uživatelům.

Resumé: Článek se zabývá osobou architekta a stavitele Josefa Jedličky (1702-1784), jehož činnost zasáhla značnou část Polabí, zhruba v hranicích dnešních středočeských okresů Kolín, Kutná Hora/Kuttenberg, Mladá Boleslav/Jungbunzlau, Nymburk a Praha-východ/Prag-Ost a východočeských okresů Hradec Králové/Königgrätz, Chrudim, Jičín a Pardubice, a jenž je zajímavým regionálním zjevem českého pozdního baroka, dějinami umění však dosud dosti zanedbávaným. Jsou zde shrnuty archivní prameny k životu a tvorbě Josefa Jedličky, pocházející – pokud jde o Jedličkovy životní osudy – z velké části z kolínských matrik a z pramenů uchovávaných ve fondu Archiv města Kolín, jenž je uložen ve Státním okresním archivu Kolín. Pozornost je však věnována pouze životopisným datům a archivně doloženým stavbám, zatímco stavby připsané na základě slohové analýzy se ponechávají dalšímu bádání historiků umění.
Josef Jedlička se narodil roku 1702 v Dobrovici (o. Mladá Boleslav) jako syn zedníka Šťastného (tj. Felixe) Jedličky a jeho manželky Sibyly. Ještě během svých dobrovických let se oženil, v roce 1727 či 1728 se i s rodinou přestěhoval do Mladé Boleslavi, ale po krátkém pobytu v tomto městě rodina někdy v letech 1730-1732 přesídlila do Kolína, se kterým jsou pak spjata další čtyři desetiletí Jedličkova života. V Kolíně se Jedlička, majitel postupně dvou městských domů, předměstského dvora a dalších nemovitostí, stal purkmistrem a cechmistrem kolínského zednického cechu, zároveň se však občas dostával s městem i cechem do sporů. Na začátku sedmdesátých let ztratil zrak a po manželčině smrti a odprodeji celého nemovitého majetku se přestěhoval do Heřmanova Městce (o. Chrudim) ke svému synu Františkovi. V Heřmanově Městci také Jedlička v roce 1784, ve věku necelých dvaaosmdesáti let, zemřel. Z jeho dětí se dospělého věku dožili tři synové a jedna dcera. Dva ze synů, František a Jan, se stali také staviteli, nežili však již v Kolíně, nýbrž v Heřmanově Městci (František) a v Praze (Jan). Stavitelem se ostatně stal i vnuk Josefa Jedličky Jan Petržilka (1761-1852).
Josef Jedlička byl samozřejmě nejvíce činný v městě, ve kterém žil, tedy v Kolíně. Jeho stavební činnost tu byla obzvlášť intenzivní po velkém požáru města v roce 1734, kdy přestavěl větší počet měšťanských domů, mezi nimi i dva své domy čp. 31 a čp. 46. Další kolínské měšťanské domy, které jsou jeho dílem, mu lze připsat jen na základě slohové analýzy, jelikož archivy jednotlivých měšťanských rodin se přirozeně nedochovaly. Kromě měšťanských domů Jedlička prováděl i další, většinou nepříliš rozsáhlé stavební práce pro kolínskou obec; objemem z nich vyniká pouze přestavba obecního hostince na kasárny, provedená v letech 1749-1750. Počínaje šedesátými lety 18. století Jedličku v pracích pro kolínskou obec začal nahrazovat další kolínský stavitel Martin Marčín mladší (1732-1787).
Rozsáhlá byla stavební činnost Josefa Jedličky na komorních panstvích v Polabí, tj. na panstvích brandýském (jež bylo od roku 1616 spojeno s panstvím přerovským), kolínském, pardubickém a poděbradském. Jedlička byl totiž jmenován císařským stavitelem na komorních panstvích; jako takový je poprvé uveden roku 1751, naposledy roku 1770, zatímco v roce 1772 je už zmiňován jen jako bývalý stavitel na komorních panstvích. V posledních letech stavitelské činnosti Josefa Jedličky však zřejmě jeho povinnosti císařského stavitele zčásti převzal jeho syn František. Ve své funkci císařského stavitele Jedlička vedl přestavbu zámku v Poděbradech (o. Nymburk) v letech 1752-1757, zhotovil plány pro přestavbu hřebčína v Kladrubech nad Labem (o. Pardubice) po požáru z roku 1757, ale stavěl také budovy hospodářských dvorů – Opolany (o. Nymburk) a zřejmě i Staré Ždánice (o. Pardubice) a Tuněchody (o. Chrudim) – a přestavoval či opravoval kostely a fary. Po požáru v roce 1761 tak zřejmě ve Starém Kolíně (o. Kolín) opravil věž kostela sv. Ondřeje, postavil márnici a zhotovil i plány ke stavbě tamní nové fary (tu však nakonec ve skromnější podobě postavil v letech 1769-1773 Martin Marčín), podle jeho plánu z roku 1767 měla být postavena zvonice při kostele sv. Vavřince ve Velimi (o. Kolín) a dochovaly se i jeho plány k přestavbám dnes neexistujících kostelů Zvěstování Panny Marie v Libici nad Cidlinou (o. Nymburk) a Narození Panny Marie v Pňově (dnes součásti obce Pňov-Předhradí, o. Kolín). Zajímavou epizodou z jeho činnosti na komorních panstvích je jeho cesta do uherské (dnes slovenské) Holíče, kam byl roku 1760 poslán proto, aby na tamější tereziánské sýpce (postavené podle projektu Thaddäuse Adama Karnera) provedl některé závěrečné práce, hlavně však proto, aby zhotovil plány této sýpky, která zřejmě měla sloužit i jako jakýsi vzor pro sýpky stavěné na komorních panstvích v Čechách.
Činným byl Jedlička i v některých jiných městech a panstvích ve středních a východních Čechách. V roce 1747 zpracoval dochovaný projekt ke stavbě nové fary v Ronově nad Doubravou (o. Chrudim); nevíme však zda tato stavba byla vůbec realizována. Roku 1767 zhotovil plán k přestavbě minoritského klášterního kostela sv. Anny v Hradci Králové, ale ani tato stavba zřejmě nebyla provedena. Snad Jedličkovým dílem je i zámek Michaela Johanna hraběte Althanna ve Svojšicích (o. Kolín), přestavovaný po jeho požáru v roce 1751, a zřejmě i blíže neurčené stavební práce na zámku barona Françoise Josepha Toussainta v Moravci (o. Žďár nad Sázavou/Saar), prováděné mezi lety 1756 a 1762.
Nejvýznamnější z dochovaných Jedličkových prací je kostel sv. Bartoloměje v Heřmanově Městci (o. Chrudim) z let 1756-1769. Tento kostel je v poslední době obvykle připisován Josefovu synu Františku Jedličkovi, ale rozbor archivních pramenů k jeho stavbě dokládá, že se stavbou kostela bylo započato ještě v době, kdy dvaadvacetiletý František Jedlička pracoval v podniku svého otce a na stavbě heřmanoměsteckého kostela byl činný spíše jako polír; projektantem této významné budovy byl tedy zřejmě jeho otec, byť syn jakožto polír mohl zvláště později do realizace projektu zasahovat. Obdobný problém, totiž obtížnost rozpoznání podílu Josefa Jedličky a jeho syna Františka, nacházíme i na stavbě staré pardubické radnice, dnes stržené, s jejíž stavbou bylo započato v roce 1760. I tuto radnici, stejně jako kostel v Heřmanově Městci, je však zřejmě třeba pokládat nikoli za počáteční etapu tvorby Františka Jedličky, ale spíše za část závěrečné etapy tvorby jeho otce. Je možno rovněž předpokládat, že po roce 1759 se František Jedlička, zaměstnaný tehdy u svého otce, účastnil i opravy zámku Filipa hraběte Krakowského z Kolowrat v Radovesnicích (o. Kolín). Zcela nejasnou posléze zůstává případná účast Josefa a Františka Jedličků na přestavbě zámku Philippa Georga hraběte Brownea v Cerekvici nad Bystřicí (o. Jičín) kolem roku 1765.
K dalším stavbám, jež byly dosud Josefu Jedličkovi na základě slohové analýzy připsány, nebyly zatím nalezeny archivní prameny, které by tyto atribuce potvrzovaly. Z nich je třeba zvlášť poukázat na řadu měšťanských domů v Kutné Hoře, které Josefu Jedličkovi kdysi hypoteticky připsal Jan Muk; archivně se však nepodařilo žádnou z těchto atribucí ověřit. U staveb vznikajících od roku 1770, které byly v literatuře občas spojovány se jménem Josefa Jedličky, je ovšem nutno za jejich autora pokládat některého z jeho dvou synů-stavitelů, nejčastěji Františka.