Průzkumy památek...úvod
------
aktualnecasopisbibliografieshpautorirecenzentiobjednavkyredakceprihlaseni
poslední číslohledáníobsahyresumépřipravujeme



Václav Zeman
Vzorník evangelických kostelů od Julia Zeissiga a jeho vliv na architekturu v Čechách na počátku 20. století

In: Průzkumy památek 1/2017, ročník 24, str. 135-152

Celý článek ve formátu pdf je přístupný pouze registrovaným uživatelům.

Resumé: Nadace Gustava Adolfa, která sloužila podpoře evangelických církví v německých zemích i v zahraničí, se velkou měrou finančně podílela na podpoře výstavby kostelů, a to zejména ve druhé polovině 19. a na počátku 20. století. Právě na přelomu století stavební činnost evangelických sborů, mimo jiné také v Čechách, natolik zintenzívněla, že bylo ze strany Spolku nezbytné začít – často přehnané – nároky evangelických sborů korigovat. Jedním z nástrojů se měl na počátku nového století stát i vzorník evangelických kostelů, který měl posloužit i zástupcům evangelických sborů jako laikům neorientujícím se v problematice výstaveb sakrálních staveb dosáhnout kýženého a cenově odpovídajícího výsledku. A to přesto, že zpočátku bylo zamýšleno vydat spíše propagačně zaměřený katalog, který by představil vybrané kostely realizované s přispěním Nadace Gustava Adolfa.
Koncem roku 1900 byl sestavením vzorníku pověřen architekt a stavební rada Julius Zeissig z Lipska, který měl s výstavbou evangelických kostelů bohaté zkušenosti. Obeslány byly jednotlivé pobočné spolky nadace, aby shromáždily tipy na vhodné a nepříliš nákladné stavby, které byly realizovány s gustav-adolfskou pomocí. Sešlo se značné množství návrhů, z nichž Zeissig vybral konečných devatenáct. Architekt ještě zakotvený v pozdním historismu vybíral nepochybně dle vlastních estetických kritérií, takže výsledný výběr ve vzorníku nereflektoval moderní styly přelomu století. Nadto Zeissig využil svého postavení a do vzorníku prosadil šest vlastních návrhů, z nichž některé ani nevzešly z pléna.
Vydaný sborník se záhy stal nástrojem komunikačních strategií spolku, který jej často nabízel evangelickým sborům žádajícím o podporu výstavby kostelů. Stalo se tak i u žadatelů v Čechách (ostatně třemi návrhy ve vzorníku byly Čechy též zastoupeny – Sokolov/Falknov/Falkenau, Hrádek nad Nisou/Grottau, Frýdlant v Čechách/Friedland i. B.). Tak evangelický sbor v Kadani/Kaaden ještě v roce 1902 vybral vzor č. 4, tedy evangelický kostel v Dernbachu od architekta Franze Schöberla ze Špýru. Ten také vyhotovil plány, dle kterých byl kostel ještě v roce 1903 postaven.
Mírně upravené plány kadaňského kostela se staly výchozími také pro evangelický sbor v západočeském Hazlově/Hazlau. Zdejší evangelíci ale potřebovali pořídit kostel levněji, proto došlo k jeho zkrácení a zmenšení. Snaha o úsporu se projevila též ve zvoleném stavebním materiálu, v průběhu roku 1907 byl realizován kostel zděný z obyčejných cihel a omítaný, oproti glazovaným cihlám užitým v Kadani. Také v České Kamenici/Böhmisch Kamnitz na Děčínsku od začátku století usilovali o vlastní evangelický kostel. Roku 1906 měl právě kadaňský kostel posloužit jako vhodný vzor pro zdejší obec. Zástupci evangelického sboru z České Kamenice podnikli do Kadaně cestu, shledali kostel vhodným, avšak špatná finanční situace sboru nakonec nedovolila stavbu realizovat.
Spolek Gustava Adolfa v některých případech zprostředkoval vzorník sborům v Čechách, avšak ty v následných jednáních s architektem Zeissigem dospěly k rozhodnutí nechat si od tohoto architekta navrhnout vlastní kostel bez ohledu na vzorník. Tím se Zeissig dostal k vícerým zakázkám v severozápadních Čechách. Ať již přímo volba kostela ze vzorníku či Zeissigův návrh působily v prvním desetiletí 20. století poněkud opožděně a nedávaly možnost progresivnějším stylům, které v příhraničí realizovali třeba architekti Schilling – Graebner či Otto Bartning. Nicméně samotný vzorník jako nástroj výběru kostela, tedy produktu z nabídkového katalogu, nepochybně představuje výrazný modernizační prvek jak v dějinách evangelických církví, tak i v moderním stavitelství a dějinách architektury.