Průzkumy památek...úvod
------
aktualnecasopisbibliografieshpautorirecenzentiobjednavkyredakceprihlaseni
poslední číslohledáníobsahyresumépřipravujeme



Karel Žák - Richard Přikryl - Zuzana Weishauptová
Posouzení původu neobvyklých hornin ve zdivu hradu Týřova

In: Průzkumy památek 1/2017, ročník 24, str. 153-159

Celý článek ve formátu pdf je přístupný pouze registrovaným uživatelům.

Resumé: Při stavbě hradu Týřov se kromě převažujících svrchnokambrických vulkanických hornin křivoklátsko-rokycanského pásma dopravovaných z malých vzdáleností (stovky metrů až první kilometry) významně uplatnily i horninové typy, jež pocházejí z geologických jednotek vzdálených první desítky kilometrů od místa stavby. Některé z těchto hornin nebyly použity pouze na náročnější kamenicky tesané prvky (např. ostění oken či dveří), ale objevují se náhodně zazděné mezi převládajícími místními horninami v běžném zdivu hradu.
Pokud odhadneme, že u řádkového zdiva z nepravidelných kamenů představuje malta zhruba 30 % objemu zdiva a v této maltě bylo cca 20 % objemu vápno, tvoří vápenec či vápno dovezené ze západní části pražské pánve (tj. západní části Českého krasu) cca 6 % objemu zdiva stavby. Velmi hrubým odhadem se jedná o vyšší stovky tun vápence. Hornin karbonu a křídy z Rakovnicka a Džbánska bylo pravděpodobně dovezeno mnohem menší množství.
Tento odhad ukazuje, jaké byly dopravní schopnosti středověké společnosti a jak mohla vypadat síť cest v polovině 13. století. Pro poznání sítě cest v době výstavby (nebo dostavby v 15. století) je klíčové nové zjištění historické vápenky v sedle za Vápenným vrchem, pro kterou bohužel dosud schází detailní výzkum a archeologická datace. Kromě úboční cesty z údolí Oupořského potoka, kterou se zřejmě dopravovala část kamene – andezitu a dalších místních hornin – na staveniště, byla v době výstavby a funkce hradu důležitá i cesta přicházející shora, rámcově ze směru od dnešní obce Karlova Ves.