Průzkumy památek...úvod
------
aktualnecasopisbibliografieshpautorirecenzentiobjednavkyredakceprihlaseni
poslední číslohledáníobsahyresumépřipravujeme



Tomáš Karel, Alžběta Kratochvílová
Nález roubené konstrukce pozdně gotického domu ve Stříbře (Ruská, čp. 305)

In: Průzkumy památek 2/2017, ročník 24, str. 69-78

Celý článek ve formátu pdf je přístupný pouze registrovaným uživatelům.

Resumé: Průzkum domu čp. 305 v Ruské ulici ve Stříbře potvrdil stavební úpravy historicky a památkově mimořádně hodnotného městského domu složitého stavebního vývoje. Stavební tradice v daném prostoru má genezi sahající snad již do doby počátků formování městského lokačního půdorysu v prostoru tzv. Nového města, vznikajícího po roce 1380. Tuto domněnku můžeme ovšem opřít pouze o předpoklad stability a obestavění hlavní komunikace v daných místech. Nesporně je díky dendrochronologické analýze doložena existence domu, který byl v těchto místech postaven (nebo obnoven) po velkém požáru Stříbra v roce 1479.
Pozdně středověký malý předměstský dům snad štítové orientace, umístěný v prudkém svahu – tedy štítem dolů k jihu – měl v čele roubenou světnici spočívající na pravděpodobně zděném polosuterénu či spíše vysokém soklu, který snad vyrovnával polohu ve svahu. Niveleta terénu se zřejmě značně odlišovala od dnešního stavu – před domem i domy navazujícími byla ještě nějaká zvýšená terasa, později odstraněná pro rozšíření komunikace. Podobné terasy či perony známe například z Rabštejna nad Střelou. Okolní domy byly asi řešeny obdobně, ale prudký svah si vynucoval i šířkové umístění. Známe tedy jen obytnou prostoru domu, která měla snad roubenou klenbu a v interiéru byly přiznány jen mírně otesané kuláče s širokými, hlínou vymazanými spárami s vápennými barevnými nátěry povrchu. Barvy postupně pokrývaly usazeniny z nedostatečně odvedeného kouře z topeniště. Střecha snad mohla mít polovalbu a v průčelí se mohla uplatnit trojúhelná sestava tří oken (2+1). Směrem do svahu se ke světnici zřejmě připojovala síň a nějaký další prostor, zahloubený již nutně do prudkého svahu. Samozřejmě nelze zcela vyloučit, že byl dům jednoprostorový, ale pro městské prostředí 15. století to zřejmě již není příliš pravděpodobné. Silná vrstva lepenice uchránila roubenou konstrukci od dalších požárů. Nejpozději v baroku, pravděpodobně po třicetileté válce, byl dům upraven do obvyklé podoby trojprostorového domu, byla mu dána černá kuchyně nebo alespoň dymníkový prostor v zadní části síně, přičemž byly zčásti pro vyzdívku vyřezány trámy roubení severní stěny světnice. Ve světnici se již ocitla snad kachlová kamna a dům mohl nabýt poměrně bizarní formy, evidentně kombinující zděné a roubené části, podobně jako tomu bylo na domech v okolí, doložených ještě pro konec 19. století fotograficky. Další stavební úpravy nastaly snad také po jednom z požárů města, pravděpodobně na počátku nebo nejpozději k polovině 19. století, jak dokládají dochované dveřní výplně. V této době bylo snad nově vyzděno nebo řešeno celé průčelí domu, přičemž byl podezděn a snad i zahlouben, což v rámci roubené konstrukce nebyl velký problém. Vytvořena tak byla dnešní podoba domu, téměř kompletně dochovaná v přízemí. Ve vyzdívce v koutě světnice byl kromě nepřímého topného otvoru proveden i obvyklý osvětlovací krbeček. Z této doby mohou pocházet i stropy v přední části domu. Tento stav byl respektován i poslední stavební úpravou na počátku 20. století. Tehdy byla přestavěna jen zadní část domu, změněny stropy, uliční fasáda s okny a další stavební výplně. Při té příležitosti bylo odstraněno staré topné jádro domu (černá kuchyně). Poslední utilitární úpravy přinesly výměnu některých dveří a okenních výplní v období kolem roku 1970.
Nález roubené pozdně gotické konstrukce lze jistě označit za mimořádný, z městského prostředí známe, alespoň dle našeho povědomí, dochované roubené prostory zejména v městských jádrech, nikoliv na předměstí. Existence podstatného torza pozdně gotické roubené světnice činí z nevýrazného domku velmi významný doklad vývoje městské zástavby i doklad vývoje městského půdorysu, a to i v celostátním měřítku. Dům je díky dochování těchto cenných historických konstrukcí nositelem památkových hodnot v takové míře, že lze litovat, že v minulosti nebyl prohlášen za nemovitou kulturní památku. Obvodové konstrukce patra domu vzhledem k rozsahu přezdívek a narušení dřevokazným hmyzem představují pro nic netušícího majitele a stavebníka zásadní problém. Vyžadují vysoce odborné stavebně technické posouzení (optimálně pomocí přístrojové diagnostiky stavu jednotlivých trámů) a následný návrh eventuální sanace. Zásadní pozornost by měla být věnována možnosti uchování nejstarší roubené konstrukce ze závěru 15. století, přičemž otázka prezentace této konstrukce není rozhodně zásadní. Prozatím je věc otevřená.