Průzkumy památek 2020, 27(1):59-72 | DOI: 10.56112/pp.2020.1.05

Památky slezského zlatnictví 17. a 18. století

Anna Grossová
Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Kroměříži

Mimořádnou kategorii zlatnické výroby představují liturgické předměty a jiná církevní preciosa. Množství jedinečných, historicky cenných dokladů tohoto řemesla, však padlo za oběť josefínským reformám, kdy, v 80. letech 18. století, bylo zrušeno množství klášterů a poutních kostelů, a později známým finančním opatřením císaře Františka I. (1792-1835), který se v letech 1806-1807 a 1809-1810 snažil odvrátit státní bankrot pokrytím dluhů pomocí povinných odvodů velkého množství historicky cenných předmětů z drahých kovů ve vlastnictví obyvatelstva a církve v rakouských i českých zemích. I přesto dochovaný zlomek historické zlatnické produkce, vzniknuvší před rokem 1800, svědčí o mimořádné kvalitě a řemeslné zručnosti zlatnických mistrů, působících od středověku v zemích Koruny české, k nimž přináleželo i Slezsko. Současná krajská územní členění však nerespektují starobylé zemské hranice, což bylo v roce 2018 hlavní příčinou přiřazení kulturních památek vasa sakra z nejsevernějšího výběžku Olomouckého kraje, nyní v okrese Jeseník při hranici s Polskem, do systematicky prováděného plošného průzkumu dochovaných barokních liturgických předmětů z drahých kovů, uskutečňovaného na území Moravy od roku 2015. Je to oblast, historicky náležící Niskému knížectví, která po ukončení první slezské války s Pruskem v roce 1742 připadla habsburské monarchii. Po uzavření vratislavského míru v červnu téhož roku, zůstal Koruně české jen nepatrný díl slezského území, nesoucí označení České (od roku 1848 Rakouské) Slezsko. Většina zkoumaného barokního liturgického náčiní na Jesenicku byla opatřena puncy, jednoznačně určujících slezskou provenienci, včetně výrobce, což nám poskytuje mimořádnou příležitost k seznámení se s řemeslnou kvalitou i jistými formálními odlišnostmi produkce slezských zlatníků. V textu prezentované artefakty jsou prohlášeny za kulturní památky České republiky a nalézají se na území "Střední Moravy", což je umělý celek, vytvořený zejména pro statistické účely Evropské unie, sdružující Olomoucký a Zlínský kraj. Největším počtem prací jsou v textu zastoupeni niští zlatníci, kteří odtržením Slezska od Koruny české přišli, zejména mezi římskokatolickým duchovenstvem, o mnoho významných odběratelů z příhraničí Moravy. Nejstarším předmětem tohoto souboru je pozlacená stříbrná monstrance z Jeseníku, zhotovená, dle značení na noze i ostensoriu, počátkem 17. století niským mistrem Balthasarem Ruprichtem (činný 1585 - po 1616), dle přípisu na noze darovaná roku 1610 farnímu kostelu v Jeseníku. Jak Edmund Wilhelm Braun, tak Erwin Hintze ji uvádějí jako charakteristický příklad přetrvávající gotické estetiky ve slezském zlatnictví i po roce 1600. Hintze navíc poznamenává, že vzezření "tabernáklu" tvořené gotickými fiálami může svádět k dataci o téměř 80. let starší, než uvádí donační nápis. Přežívání gotických i renesančních forem v pracích slezských zlatníků je zřejmé až do 1. třetiny 18. století, což dokládá trojice kalichů z Jesenicka. První dva, v majetku farnosti ve Zlatých Horách, zhotovili v 70. a 80. letech 17. století nisští zlatníci Hans Nonnerdt (činný 1665-1692) a Heinrich Leopold Lieber (činný 1681-1693). Oba mají podstavu řešenou radiální kompozicí šesti okružních laloků, vycházející z pozdně gotických forem přelomu 16. a 17. století, nodus a dekorativní koš s kupou jsou již barokní, podobou inspirované soudobými jihoněmeckými vzory. Třetí, z kostela sv. Tomáše v Dolním Domašově, vyrobený mezi léty 1727 a 1729 vratislavským mistrem Johanem Samuelem Andreasem (mistr 1726, + 1768), je, vzdor době vzniku, vzezřením renesanční prací - ještě goticky koncipovaná, šestilaločná odstupňovaná podstava a nodus zdobený jemně tepaným renesančním ornamentem. V tvorbě slezských zlatníků přelomu 17. a 18. století sledujeme i výrazný vliv produkce jihoněmeckých, zejména augsburských zlatníků. Příkladem jsou práce jednoho z nejvytíženějších niských mistrů období baroka - Martina Voglhunda (činný 1699-1741), který dokázal soudobé jihoněmecké předlohy přetvořit ve vlastní osobitý styl (např. typicky dvojdílný nodus a charakteristicky natočené andílčí hlavičky), jež reprezentuje čtveřice předmětů - monstrance z Bernartic u Javorníka a ze Zlatých Hor a ciboria z Ondřejovic a Jeseníka. Že tvorba Martina Voglhunda nezůstala bez vlivu na ostatní zlatnické mistry v Nise, dokládá monstrance z Choryně, značená mistrovským puncem s monogramem FH s hvězdičkou v srdčitém orámování. Posledním předmětem zhotoveným v Nise je ciborium ze Zlatých Hor, jež je dílem zlatníka Johana Frantze Harmanna (činný 1710-1741), kterého Erwin Hinzte zařadil mezi hlavní představitele stylu rozvilinového a páskového ornamentu. Jihoněmecké inspirace jsou zřejmé i v provedení kalicha z Horní Loděnice, zhotoveného Johanem Heinrichem Oelbeerem v městě Lehnici. Mistrovství vratislavských zlatnických tvůrců dokládá sluncová monstrance z Dolního Domašova, zhotovená mezi léty 1727 a 1728 Tobiasem Schierem (mistr 1702; + 1733), která svým vzbuzuje přesvědčení, že svým formálním provedením byla inspirací pro rokokové práce vídeňských zlatníků 30. a 40. let 18. století. Posledním, zřejmě nejmladším předmětem je kalich, převedený do farního kostela v Dolním Domašově ze zrušeného kostela sv. Barbory františkánského kláštera v Opavě. Poškozené puncy znemožňují určení autora i místa vzniku, formální pojetí však naznačuje práci slezského zlatníka, snad přímo z Opavy, nebo Vratislavi. Dosud byl nalezen a určen pouhý zlomek liturgických předmětů z drahých kovů zhotovených ve Slezsku, dochovaných zejména v příhraničních oblastech českých území. Prezentovaný soubor naznačuje řadu lokálních formálních odlišností v pracích slezských zlatníků, které v tvorbě jihoněmeckých, ani těch pracujících na území habsburské monarchie, nenajdeme.

Klíčová slova: liturgické nádoby a náčiní - zlatnictví a stříbrnictví - baroko - Slezsko - Vratislav - Nisa - Lehnice - Opava - Martin Voglhund - užité umění - umělecké řemeslo - 17. a 18. století

Silesian Goldsmithery Relics of the 17th and 18th Centuries

Silesia was an inseparable part of the Lands of the Bohemian Crown from the Middle Ages to the signature of the Treaty of Breslau in 1742. Following the War of the Austrian Succession, the Habsburg Monarchy kept only a small part of Silesia which is today situated in the Moravian-Silesian Region and the Olomouc Region. The aim of the following text is to contribute to the issuewith the preserved fragment of the Silesian goldsmiths production of the 17th and 18th centuries especially the Nysa-based goldsmith Martin Voglhund that is today owned by the Roman Catholic Church in the Jeseník Districtand alsoelsewhere in Central Moravia which was discovered during the aerial research of Baroque liturgical objects made of precious metals.

Keywords: liturgical vessels and tools - goldsmithery and silver plating - Baroque - Silesia - Wrocław - Nysa - Lehnice - Opava - Martin Voglhund - applied art - arts and crafts - 17th and 18th centuries

Zveřejněno: 15. červen 2020  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Grossová, A. (2020). Památky slezského zlatnictví 17. a 18. století. Průzkumy památek, 27(1), 59-72. doi: 10.56112/pp.2020.1.05
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. J. Samsour, Prodej věcí movitých a zvláště klenotů ze zrušených klášterů za Josefa II. na Moravě. Brno 1912.
    2. K. Täubl, Vývoj českého puncovnictví. Praha 1977.
    3. F. Honzák - M. Pečenka - J. Vlčková, Evropa v proměnách staletí. Praha 1995.
    4. J. Olšovský, Barokní sochy na slezském venkově. Mezi místní tvorbou a importy, Zprávy památkové péče 77, č. 1-2, 2017, s. 47.
    5. E. Hintze - K. Masner, Goldschmiedearbeiten Schlesiens. Breslau 1911.
    6. P. Noever, Kunst und Industrie. Die Anfänge des Museums für Angewandte Kunst in Wien. Wien: MAK und Hatje Cantz Verlag 2000.
    7. K. Pechstein - V. Effmert, Schlesische Goldschmiedearbeiten im Germanischen Nationalmuseum. Nürnberk 1990.
    8. E. Hintze, Alt-Neisser Goldschmiedekunst, Jahres-Bericht des Neisser Kunst- und Altertums-Vereins IX., 1905, s. 13-19.
    9. E. Hintze, Die Breslauer Goldschmiede. Eine archivalische Studie. Breslau 1906.
    10. E. W. Braun, Alt-Troppauer Goldschmiedekunst. Sonderabdruck aus der "Zeitschrift für Geschichte und Kultur - Geschichte Österreichisch-Schlesiens", Jahrgang 1905, Heft 1. Troppau 1905.
    11. E. von Czihak, Die Breslauer Golschmiede. Kunstgewerbeblatt 1907.
    12. E. Hintze, Schlesische Goldschmiede. Schlesiens Vorzeit in Bild und Schrift: Zeitschrift des Schlesischen Altertumsvereins: Jahrbuch des Schlesischen Museums für Kunstgewerbe und Altertümer VI., Breslau 1912, s. 93-138.
    13. E. Hintze, Schlesiens Vorzeit in Bild und Schrift: Zeitschrift des Schlesischen Altertumsvereins: Jahrbuch des Schlesischen Museums für Kunstgewerbe und Altertümer VII., 1916 (1919), s. 136-175.
    14. C. Gündel, Die Goldschmiedekunst in Breslau. Berlin: Steiniger-Verlage 1940.
    15. A. Semerád, Puncovnictví na Moravě, in: Zlatnictví, sborník pro umělecké řemeslo, Supplementum 1, 1972, s. 63-66.
    16. B. Samek, Umělecké památky Moravy a Slezska 1 (A-I). Brno: Academia 1994.
    17. B. Samek, Umělecké památky Moravy a Slezska 2 (J-N). Brno: Academia 1999.
    18. DS. [D. Stehlíková], Master GR (ER), Monstrance from Jeseník, in: I. Hlobil ed., The last flowers of the middle ages from the gothic to the renaissance in Moravia and Silesia. Olomouc: Muzeum umění 2000, s. 201-202.
    19. K. Growka, Z letopisů města Jeseníku - Jesenická monstrance, in: Naše město. Informační měsíčník města Jeseník, březen 2017, s. 14.
    20. A. Drechsler, Altvaterland I. Olmütz 1929.
    21. O. Jakubec - M. Perůtka edd., Olomoucké baroko. Výtvarná kultura let 1620-1780. 2/Katalog. Olomouc 2010.
    22. A. Grossová, Biskupská Kroměříž - jedno z center výroby liturgických předmětů z drahých kovů v období baroka na Moravě, Zprávy památkové péče 78, 2018, s. 317 a 329. Přejít k původnímu zdroji...
    23. J. Hradilová, Ex libris Karla Maxmiliána z Fragsteinu, in: Jesenicko 8, 2007, s. 47-48.
    24. A. Somers Cocks, Baroque Silver: 1610-1725, in: C. Blair ed., The History of Silver. London 2000.
    25. M. Rosenberk, Der Golschmiede Merkzeichen 3. Deutschland N-Z. Frankfurt am Main 1925.
    26. https://de.wikipedia.org/wiki/Karl_Masner [vyhledáno dne 27. ledna 2020].
    27. https://de.wikipedia.org/wiki/Erwin_Hintze [vyhledáno dne 27. ledna 2020].
    28. https://cs.wikipedia.org/wiki/Kostel_svat%C3%A9ho_K%C5%99%C3%AD%C5%BEe_(Zlat%C3%A9_Hory) [vyhledáno dne 19. února 2020].

    Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial-ShareAlike 4.0 International License (CC BY-NC-SA 4.0), která umožňuje nekomerční distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.


    Zpět na obsah