Průzkumy památek, 2020 (roč. 27), číslo 1

Průzkumy památek a nesnadný život památkářů

Petr Sommer

Průzkumy památek 2020, 27(1):1-2  

Hrad Rabštejn u Bedřichova. Průzkum severní části areálu

Rabštejn Castle near Bedřichov - Research of the North Part of the Compound

Radim Vrla

Průzkumy památek 2020, 27(1):3-16 | DOI: 10.56112/pp.2020.1.02  

Zříceniny hradu Rabštejna leží nadmořské výšce 804 m n. m. v blízkosti severomoravské obce Bedřichov (okres Šumperk, Olomoucký kraj). Hrad vznikl na přelomu 13. a 14. století, v 15. století je doložena jeho přestavba. V 16. století je opuštěn, v 17. století došlo k jeho obnově jako refugia. V rámci přípravy záchranných prací v letech 2017-2019 proběhly dílčí průzkumné práce v severní části areálu (horní hrad). Ty přinesly řadu nových poznatků o stavebním vývoji Rabštejna. Středověké hradní jádro zaujalo západní část horního hradu. Je možné, že původní stavba zaujala pouze vrchol severního skaliska, kde jsou dochovány zbytky hranolové věže. V průběhu...

Kostel sv. Michaela archanděla v Pacově. Nový pohled na stavební vývoj a podobu farního kostela do roku 1512

Church of Archangel Michael in Pacov. New Perspective on the Building Development and Appearance of the Parish Church before 1512

Roman Lavička

Průzkumy památek 2020, 27(1):17-44 | DOI: 10.56112/pp.2020.1.03  

Studie přináší na základě analýzy archivních pramenů, stavby a jejich slohových znaků nový pohled na stavební vývoj a stáří jednotlivých částí pacovského kostela. Podařilo se prokázat, že obvodové zdivo dvoulodí vzniklo mezi lety 1370-1390 a je starší, než nynější kněžiště. To bylo budováno v 1. čtvrtině 15. století, jak dokládá i neúplný letopočet "14...", a doplněno na plášti reliéfy sv. Václava, erbem rodu Malovců a symboly Arma Christi. Nynější klenba vznikla po radikální úpravě presbytáře až v letech 1480-1490. Formální analýza pomohla zařadit vznik hvězdové klenby v podvěží do doby kolem roku 1490. Nově nalezený letopočet ve tvaru "15012" vyřešil...

Stavební vývoj kaple Nejsvětější Trojice ve Švařci u Štěpánova nad Svratkou

Building process of chapel of The Holy Trinity in Švařec near Štěpánov nad Svratkou

Jan Večeřa

Průzkumy památek 2020, 27(1):45-58 | DOI: 10.56112/pp.2020.1.04  

Článek popisuje stavební historii kaple ve Švařci (okres Žďár nad Sázavou). Lze předpokládat, že zabezpečovala duchovní službu horníkům, kteří v okolí dolovali zejména stříbrnou rudu. Důlní aktivity jsou v okolí doloženy ve dvou časových etapách, první je datována do 13. a 14. století, druhá zejména do konce 15. a 16. století. Stavebněhistorický průzkum byl doplněn dendrochronologickou analýzou dřevěných prvků a restaurátorským průzkumem omítkového souvrství. Budova kaple Nejsvětější Trojice je pozoruhodná svou stavební podobou, která nemá v regionu obdobu, především absencí vyčleněného presbytáře či sakristie.

Památky slezského zlatnictví 17. a 18. století

Silesian Goldsmithery Relics of the 17th and 18th Centuries

Anna Grossová

Průzkumy památek 2020, 27(1):59-72 | DOI: 10.56112/pp.2020.1.05  

Mimořádnou kategorii zlatnické výroby představují liturgické předměty a jiná církevní preciosa. Množství jedinečných, historicky cenných dokladů tohoto řemesla, však padlo za oběť josefínským reformám, kdy, v 80. letech 18. století, bylo zrušeno množství klášterů a poutních kostelů, a později známým finančním opatřením císaře Františka I. (1792-1835), který se v letech 1806-1807 a 1809-1810 snažil odvrátit státní bankrot pokrytím dluhů pomocí povinných odvodů velkého množství historicky cenných předmětů z drahých kovů ve vlastnictví obyvatelstva a církve v rakouských i českých zemích. I přesto dochovaný zlomek historické zlatnické produkce, vzniknuvší...

Klasicismus zámku v Rosicích a inženýr Jan Tebich

The Classicist Rosice Castle and Engineer Jan Tebich

Pavel Šopák

Průzkumy památek 2020, 27(1):73-78 | DOI: 10.56112/pp.2020.1.06  

Exteriér zámku v Rosicích (okr. Brno-venkov) jeví známy adaptace provedené před rokem 1850. Plány, které vytvořil stavitel Jan Tebich, pouze dokumentují tuto adaptaci i starší stavební fáze, a nejsou - v rozporu s tvrzením starší literatury - projektem ve smyslu návrhu určitého řešení. Text vznáší hypotézu, proč Tebich pořídil dokumentaci stávajícího stavu: majitel panství Simon Georg von Sina patrně hodlal realizovat modernizaci budovy, z níž sešlo (v roce 1876 Simon Georg zemřel a jeho dcera Helena již nejevila o Rosice zájem). Text se odkazem na analogie současně pokouší precizovat relativní dataci klasicistní adaptace.

Hadersfeld s hradem Greifenstein a Liechtenstein-Sparbach. Historie dolnorakouských parků za Jana I. Josefa knížete z Liechtensteina

Hadersfeld with Greifenstein Castle and Liechtenstein-Sparbach - History of Parks in Lower Austria during the Time of Johann I Joseph, Prince of Liechtenstein

Daniel Lyčka

Průzkumy památek 2020, 27(1):79-110 | DOI: 10.56112/pp.2020.1.07  

Jak v dolnorakouském Hadersfeldu, tak i na zakoupených panstvích Liechtenstein-Sparbach se za Jana I. Josefa knížete z Liechtensteina započalo s úpravou okolní krajiny a s výstavbou drobných voluptuárních staveb, potažmo s romantizující úpravou středověkých hradů. Ty vznikly podle projektů architekta a knížecího stavebního ředitele Josepha Hardtmutha a jeho nástupců: Josepha (Georga) Kornhäusela, (Josepha) Franze Engela či Josepha Leistera. V Hadersfeldu došlo k vytvoření krajinářsky-přírodního parku s přilehlou oborou, ve které nemohl chybět antikizující chrám či egyptizující obelisk. Současně bylo přestavěno panské sídlo, aby odpovídalo dobovému...

K raně gotické architektuře kostela Panny Marie pod řetězem v Praze

On the Early Gothic Architecture of the Church of Our Lady beneath the Chain in Prague

Miroslav Kovář, Tomasz Cymbalak

Průzkumy památek 2020, 27(1):111-121 | DOI: 10.56112/pp.2020.1.08  

Předkládaný příspěvek je věnován nálezu kvalitních raně gotických architektonických fragmentů okenní kružby. Její vznik je možné položit nejspíše do doby kolem let 1260 - 1270, a souvisela s raně gotickou adaptací románského kostela Panny Marie pod řetězem vybudovaného do roku 1182, který je součástí johanitské komendy v Praze na Malé Straně, která vyrůstala po roce 1169. Lze vyslovit předpoklad, že okno bylo osazeno v dnes již neexistujícím raně gotickém chóru, který byl přistavěn v k východnímu průčelí románské baziliky. V každém případě je dokladem kvalitní výstavby v areálu pražské komendy období vlády Přemysla Otakara II. Na počátku jehož vlády...

K účelu výklenku v přízemí bergfritu hradu Vizmburka

On the Purpose of the Niche on the Ground Floor of the Vizmburk Castle main tower

Vladislav Razím

Průzkumy památek 2020, 27(1):122-129 | DOI: 10.56112/pp.2020.1.09  

V přízemí hlavní válcové věže (bergfritu) hradu Vizmburka z poslední třetiny 13. století (okres Trutnov) se nachází původní, náročně tvarovaný výklenek. Výklenek je zakončen šachtou, kterou bylo možno zakrýt kamennou deskou. Od pořízení podrobné dokumentace se stal předmětem diskuse účel tohoto výklenku. Autor soudí, že jde o dobře ukrytou schránku pro nějaký vzácný předmět stavebníka hradu, a tuto interpretaci obhajuje proti názoru, že jde o záchod pro vězně

Restaurátorský průzkum a zásah na mozaice Panny Marie Růžencové na průčelí klášterní budovy kongregace Petrinů v Českých Budějovicích

Restoration Research and Treatment of the Mosaic of Our Lady of the Rosary on the Facade of the Monastic Building Of Congregatio Fratrum Sanctissimi Sacramenti (Petrinum) In České Budějovice

Jan Vojtěchovský, Adéla Škrabalová, Vladislava Říhová

Průzkumy památek 2020, 27(1):129-142 | DOI: 10.56112/pp.2020.1.10  

Skleněná mozaika na průčelí klášterní budovy Kongregace bratří Nejsvětější Svátosti v Českých Budějovicích vznikla mezi lety 1903-1904 a je dílem prvního českého mozaikáře Viktora Foerstera. Návrh mozaiky provedl benediktinský umělec Jaroslav Pantaleon Major za přispění slavného německého umělce a benediktinského mnicha Desideria Lenze, jenž je považován za jednoho ze zakladatelů beuronského umění. Mozaiková výzdoba je také provedena v beuronském duchu a koresponduje tak s nástěnnými malbami v interiéru kostela, jenž je situován za budovou kongregace.Podnětem pro provedení základního ohledání mozaiky v roce 2016 byl její neuspokojivý stav. Na mozaikové...

Ars sine scientia? Praktická geometrie středověkého obrazu

Ars sine scientia? Practical Geometry of the Medieval Painting

Antonín Novák

Průzkumy památek 2020, 27(1):143-156 | DOI: 10.56112/pp.2020.1.11  

Ambivalence konstrukčního řádu a volné imaginace je sledována nejprve z hlediska praktické pomocné geometrie - od architektů přejímané kvadratury a triangulace až po stanovení formátu obrazového pole. U samotné kompozice obrazového pole však autor zdůrazňuje - oproti mechanickému sledování zlatých řezů a dalších proporčních osnov - že jde o systém vyššího řádu, v němž lineární osnova zůstává jen jedním z aspektů, jako výchozí fáze vzniku díla. Připomíná dále znalost perspektivy ve vrcholném středověku a zároveň její odmítání (nežádoucí optické zkratky!) ve prospěch "relativního prostoru". Prostor je pak v obrazovém poli prolamován na jiných základech...

Kolektív autorov: Zachráňme hrady. Záchrana historických ruín občanskými združeniami v rokoch 2002-2017

Jiří Varhaník

Průzkumy památek 2020, 27(1):157-159  

doc. Ing. Oto Makýš, PhD. a kol.: Príprava konzervácie zrúcanín Komplexná monografia k realizácii stavebných obhliadok

Jiří Varhaník

Průzkumy památek 2020, 27(1):159-160