Průzkumy památek, 2020 (roč. 27), číslo 2

Něco o osudových roztržkách, fachidiotství, fušeřině a komiksovém faceliftu

Martin Gaži

Průzkumy památek 2020, 27(2):1-4  

Středověká podoba hradu v Kvasicích

Medieval Appearance of Kvasice Castle

Jan Štětina

Průzkumy památek 2020, 27(2):5-34 | DOI: 10.56112/pp.2020.2.02  

Zámek v Kvasicích vznikl přestavbami hradu, zbudovaného zřejmě v polovině 14. století pány z Benešova. Hrad sestával z vysoké plášťové hradby a východního paláce a byl obklopen příkopem s valem. Průzkum odkryl i relikt později zaniklého severozápadního objektu, patrně z druhé půli 14. století. V pozdní gotice, za Kuželů ze Žeravic a Šternberků, vznikly v nádvoří další palácové a užitkové objekty, kolem roku 1500 tak hradní jádro získalo různorodou obvodovou zástavbu. Renesanční přestavby v závěru 16. století započaly přeměnu hradu v zámek, završenou odstraněním vnějšího opevnění v 19. století.

Renesančnî krypta a malovaná erbovnî galerie ku poctivosti a věčné památce rodu pánů z Vrábî v kostele sv. Jana Křtitele ve Stražišti u Březnice

The Renaissance Crypt and the Painted Armorial Gallery in Honour and Eternal Memory of the Lords of Vrábí in the Church of Saint John the Baptist at Stražiště near Březnice

Šárka Kolářová

Průzkumy památek 2020, 27(2):35-66 | DOI: 10.56112/pp.2020.2.03  

Kostel sv. Jana Křtitele ukrývá pod presbytářem renesanční kryptu, na kterou po dostavbě navázala memoriální výmalba liturgického prostoru, koncipovaná v letech 1613-1616 Vilémem (nejstarším) Tluksou Vrábským z Vrábí jako rodová nekropole. Pamětní nápis s erbovní galerií je třeba vnímat na pozadí dlouholetého sporu o patronátní právo mezi Vrábskými z Vrábí a Loubskými z Lub, k němuž existují mimořádně cenné písemné prameny. Starobylou tradici pohřbu majitelů drahenického statku zprostředkovává osm náhrobníků ze 16. století s dobře čitelnými nápisy. Biografické údaje v nich obsažené představují jedinečné prameny pro genealogické vazby vymřelého rodu....

Interdisciplinární průzkum a restaurování epitafu rodiny Jana Hodějovského z Hodějova ve farním chrámu Narození sv. Jana Křtitele v Českém Rudolci

Interdisciplinary Research and Restoration of the Epitaph of the Family of Jan Hodějovský of Hodějov in the Parish Church of the Birth of Saint John the Baptist in Český Rudolec

Lucie Bartůňková, Zdeňka Míchalová, Renata Tišlová, Zdeněk Kovářík

Průzkumy památek 2020, 27(2):67-82 | DOI: 10.56112/pp.2020.2.04  

Článek pojednává o unikátně dochovaném renesančním epitafu rytířské rodiny z oblasti jihozápadní Moravy. Autorsky epitaf patrně souvisí se štukovou dekorací a vybavením kaple Všech svatých na zámku v Telči. Dílo bylo vytvořeno technikou kombinující kamenickou práci a štukatérství a opatřeno polychromií, která měla zřejmě imitovat nákladnější materiály, např. mramor. Jelikož byl epitaf patrně již v první polovině 17. století překryt monochromním nátěrem a až do roku 2018 neprošel žádným restaurátorským zásahem, lze studovat původní povrchové úpravy dochované v mimořádném rozsahu.

Dějiny a stavební podoba barokního zájezdního hostince v Lukově v dolním Poohří

History and Architecture of the Baroque Inn in Lukov in the Low Ohře Region

Jan Veselý, Jan Kypta, Alena Nachtmannová

Průzkumy památek 2020, 27(2):83-104 | DOI: 10.56112/pp.2020.2.05  

Hlavním účelem článku je prezentace závěrů stavebněhistorického průzkumu barokního hostince ve středočeské vsi Lukov (okres Kladno). Součástí výkladu jsou také výsledky archivní rešerše. Zděný hostinec, zbudovaný v polovině 80. let 17. století, doznal několika výrazných úprav v pozdějším období, jeho dnešní podoba přesto do značné míry odpovídá původnímu stavu. Z komparativního hlediska je podstatné, že vnitřní dispozice z barokní doby se přestavbami příliš nezměnila. V interiéru se dochovala řada původních konstrukcí (např. stropy, táflování) a architektonických prvků (např. dřevěné portály).

Kaple Povýšení sv. Kříže v Knínicích

Chapel of the Elevation of the Holy Cross in Knínice

Ondřej Hnilica, Klára Zářecká

Průzkumy památek 2020, 27(2):105-118 | DOI: 10.56112/pp.2020.2.06  

Kaple Povýšení sv. Kříže v Knínicích (okr. Jihlava) představuje pozoruhodný regionální příklad sakrálního prostoru a stavební památky, který vznikl a byl přebudováván v kontextu úcty k jezuitskému světci sv. Františku Xaverskému. Zdejší kult tohoto světce byl nejprve rozvíjen jihlavskou a posléze telčskou komunitou Tovaryšstva Ježíšova. Předpokládaný akcent k jeho osobě zřejmě souvisí s funkčním zacílením telčského řádového domu, pro tzv. třetí probaci, tedy závěrečný formační stupeň jezuitů. Knínice byly pro Telč hospodářským statkem s rezidencí a poutním místem, jehož středobodem byla právě zdejší kaple. Poutní místo zaměřené na tento kult, bylo...

Bývalý vodní mlýn v Hrubšicích u Ivančic

Former Watermill in Hrubšice near Ivančice

Lenka Kalábová, Matěj Kruntorád

Průzkumy památek 2020, 27(2):119-130 | DOI: 10.56112/pp.2020.2.07  

Na základě archivního výzkumu, stavebních dějin vyplývajících z nálezových situací a dendrochronologie bylo možné nejstarší dochovanou fázi výstavby mlýna datovat rokem 1613, kdy panství patřilo pánům z Lipé. Hrubšický mlýn je cenným dokladem drobnějšího vrchnostenského hospodářského provozu, opatřeného poměrně náročnou uměleckou výzdobou, se kterou se setkáváme vzácně právě na panských mlýnech a dalších hospodářských areálech.

Nález fragmentu kamenné raně gotické křtitelnice v obci Křešín

Discovery of a Fragment of an Early Gothic Stone Baptismal Font in Křešín Village

Pavel Kroupa, Jiří Varhaník, Jan Zavřel

Průzkumy památek 2020, 27(2):131-135 | DOI: 10.56112/pp.2020.2.08  

Zachovaný fragment představuje části dvou stran polygonálního útvaru, náležejícího horní části dvanáctiboké křtitelnice. Nejhodnotnější součástí dochovaného fragmentu je plastická výzdoba, která křtitelnici obíhala na jejím obvodu pod vrcholem. Určitou analogii představují i některé vlysy s vegetabilní výzdobou na západním portále klášterního kostela cisterciáckého kláštera Porta coeli v Předklášteří u Tišnova, jehož architektura náleží rovněž do širšího okruhu podunajského umění druhé čtvrti 13. století. Nalezený fragment dokládá, že křtitelnice svou velikostí a výtvarným vybavením překračovala běžné typy křtitelnic kostelů ve venkovském prostředí....

Autentické výplně stavebních otvorů v roubených stavbách na příkladech z Plzeňska a Klatovska

Doors and Windows as Style Joinery Elements of the Log Buildings in the Plzeň Region

Stanislav Plešmíd, Karel Foud

Průzkumy památek 2020, 27(2):135-147 | DOI: 10.56112/pp.2020.2.09  

Roubené stavby, domy, chlévy, komory, stodoly nebo sýpky jsou neodmyslitelnou součástí historického domovního fondu Plzeňska či Klatovska. Mnohé z nich si uchovaly historické slohové dveře nebo okna. K nejstarším dokumentovaným truhlářským prvkům patří točnicové dveře roubené sýpky z usedlosti čp. 12 v Třebýcince (okres Klatovy), pocházející z let 1721-1722. V usedlosti čp. 21 v Malinci (okres Plzeň-jih) stojí roubená sýpka s druhotně přisazenou komorou pocházející z let 1810 až 1813. Stavba je vybavena svlakovými dveřmi s ozdobně skládaným pokryvem lícové strany. Roubené stavení usedlosti čp. 2 v Kavrlíku u Kašperských Hor (okres Klatovy) vzniklo...

Poznámky ke vzniku křížové cesty Dušana Jurkoviče na Sv. Hostýně a problémy její obnovy

Comments on the Origin of the Stations of the Cross Made by Dušan Jurkovič on Mount Hostýn and the Problems of Their Renewal

Anna Grossová

Průzkumy památek 2020, 27(2):147-166 | DOI: 10.56112/pp.2020.2.10  

Z velkoryse pojatého Jurkovičova architektonického a územního konceptu z roku 1903, řešícího úpravu celého poutního areálu temene hory Hostýn, byla realizována pouze tzv. nová křížová cesta; ne však zcela podle jím vypracovaného projektu a pod jeho dohledem. Tato studie je shrnutím řady dosud nepublikovaných skutečností, nastalých při její výstavbě, nalezených v souvislosti s odborným dohledem restaurování Köhlerových mozaikových obrazů této křížové cesty, započatým v roce 2009 a trvajícím dosud. I přesto, že z Jurkovičovy představy zůstalo pouze torzo, jedná se o zcela výjimečný počin, vymykající se veškerým stavbám tohoto účelu, vybudovaným na našem území.

Kamil Podroužek a kol.: Metodik a efektivního průzkumu a dokumentace historických staveb (Tématický průzkum sušáren chmele)

Blanka Kynčlová

Průzkumy památek 2020, 27(2):167-168  

Jan Štětina - Dalibor Janiš a kolektiv: Tvrz Kurovice, stavební vývoj, historie a archeologie šlechtického sídla na pomezí tvrze a hradu

Jan Veselý

Průzkumy památek 2020, 27(2):168-170  

Průzkumy památek v odborném tisku za rok 2019

Dita Roubíčková (ed.), Zdeněk Dragoun, Jakub Drozda, Milan Jančo, Blanka Kynčlová, Bronislava Mollerová, Irena Nováková, Zdeňka Prokopová, Vanda Svobodová

Průzkumy památek 2020, 27(2):171-196