Průzkumy památek 2020, 27(1):129-142 | DOI: 10.56112/pp.2020.1.10

Restaurátorský průzkum a zásah na mozaice Panny Marie Růžencové na průčelí klášterní budovy kongregace Petrinů v Českých Budějovicích

Jan Vojtěchovský¹, Adéla Škrabalová², Vladislava Říhová³

¹ vedoucí Ateliéru restaurování nástěnné malby a sgrafita, Fakulta restaurování Univerzity Pardubice

² vědecký pracovník, Ateliér restaurování nástěnné malby a sgrafita, Fakulta restaurování Univerzity Pardubice

³ odborný asistent, Katedra humanitních věd, Fakulta restaurování Univerzity Pardubice

Skleněná mozaika na průčelí klášterní budovy Kongregace bratří Nejsvětější Svátosti v Českých Budějovicích vznikla mezi lety 1903-1904 a je dílem prvního českého mozaikáře Viktora Foerstera. Návrh mozaiky provedl benediktinský umělec Jaroslav Pantaleon Major za přispění slavného německého umělce a benediktinského mnicha Desideria Lenze, jenž je považován za jednoho ze zakladatelů beuronského umění. Mozaiková výzdoba je také provedena v beuronském duchu a koresponduje tak s nástěnnými malbami v interiéru kostela, jenž je situován za budovou kongregace.
Podnětem pro provedení základního ohledání mozaiky v roce 2016 byl její neuspokojivý stav. Na mozaikové výzdobě se vyskytovala poškození zejména ve formě otevřených defektů s odhalenou osazovací maltou, která vznikla odpadnutím mozaikových kostek. Nejprve byly provedeny vstupní restaurátorské, uměleckohistorické a přírodovědné průzkumy, jejichž výsledky byly doplňovány v průběhu restaurování. Bylo zjištěno, že část mozaikové výzdoby vznikla v rámci studijní cesty Viktora Foerstera a Pantaleona Majora do italského benediktinského kláštera v Monte Cassinu, odkud byla dovezena v podobě přenosných panelů. Zbytek výzdoby vznikal již na místě, a to ve spolupráci Viktora Foerstera a členů Kongregace bratří Nejsvětější Svátosti. Mozaika, sestavovaná z italského materiálu, byla skládána v ateliéru a následně osazována do malty, jež měla, podle výsledků přírodovědného průzkumu, vysoký podíl organické složky (zřejmě lněného oleje). Právě vysoký podíl organické složky je zřejmě důvodem většiny poškození mozaiky.
Na základě provedených průzkumů byl vypracován návrh restaurátorského zákroku. V rámci koncepce bylo dohodnuto, že přestože k poškození mozaiky dochází zejména vlivem charakteru originální osazovací omítky, zásahy zahrnující její výměnu budou omezeny pouze na nejkritičtěji ohrožená místa. Důvodem takového postupu bylo zejména zachování původní podstaty první mozaiky na našem území provedené českým mozaikářem. Poté bylo přistoupeno k samotnému restaurátorskému zásahu, jenž zahrnoval zejména čištění, snímání a znovuosazaní ohrožených partií, stejně jako doplnění chybějících míst skleněnými mozaikovými kostkami italského původu.

Klíčová slova: mozaika - Panna Marie Růžencová - České Budějovice - restaurátorský průzkum - uměleckohistorický průzkum - přírodovědný průzkum - beuronský styl - Viktor Foerster - Jaroslav Pantaleon Major - Desiderius Lenz

Zveřejněno: 15. červen 2020  Zobrazit citaci