Průzkumy památek, 2004 (roč. 11), číslo 2

Něco o práci památkáře a jednom druhu průzkumů architektonického dědictví

Jan Žižka

Průzkumy památek 2004, 11(2):1-2  

Děkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie v Žatci

Jan Beránek, Martin Ebel, Petr Čech

Průzkumy památek 2004, 11(2):3-50  

Děkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie v Žatci se z hlediska stáří, kulturní historie a v neposlední řadě i po stránce architektonické řadí mezi nejvýznamnější farní chrámy královských měst v Čechách. Na rozdíl od mnoha z nich však stál vždy na okraji odborného zájmu, když se jeho dějinami zabývali pouze regionální badatelé německé národnosti. Ani významný nález podstatných reliktů románské stavební etapy, učiněný na počátku 60. let 20. století V. Menclem, nevedl k jeho náležitému uměleckohistorickému zhodnocení a zařazení do kontextu vývoje české středověké architektury. Možná to bylo zapřičiněno i skutečností, že ve výrazovém rejstříku exteriéru...

Opevnění města Tachova

Karel Nováček, Vladislav Razím, Martin Ebel

Průzkumy památek 2004, 11(2):51-94  

Tachov leží nedaleko západní české hranice, na dálkové cestě mezi Prahou a Norimberkem. Strategický význam místa ukazuje zdejší zeměpanský hrad, doložený mezi důležitými pohraničními body již ve třetině 12. století. Hrad zaujímal temeno nízkého pahorku v údolí řeky Mže, ve stoupajícím terénu severně od něho se rozkládalo jádro podhradní osídlení, k němuž nepochybně patřil také dochovaný kostel sv.Václava. Tento prostor byl pak částečně zahrnut do obvodu města, které zde podle nepřímých zpráv vzniklo za vlády Přemysla Otakara II. (1253-1278).Nápadně malý půdorys města o rozloze asi 5,5 ha má takřka kruhový tvar, na jihozápadě porušený areálem hradu....

Hrad Nový Hrádek u Znojma

Petr Kroupa

Průzkumy památek 2004, 11(2):95-114  

Hrádek leží na skalnatém hřebeni nad řekou Dyjí (okres Znojmo). Roku 1358 (nebo krátce před) zde, ve svém loveckém revíru, začal moravský markrabě Jan Jindřich budovat lovecký hrádek a roku 1358 legalizoval držbu kopce s rozestavěným hradem. Roku 1403 přešel objekt do šlechtického držení a noví majitelé, rod Eitzingerů hrad k novým účelům (rodové sídlo) rozsáhle přestavěl. Stavební vývoj Nového Hrádku ukončila třicetiletá válka, když jej roku 1645 dobyli a destruovali švédští vojáci. Od té doby byl využíván pouze příležitostně a pozdější úpravy výrazněji neovlivnily jeho vzhled. Po větší část druhé poloviny 20.století se zřícenina nacházela v nepřístupném...

Dendrochronologické datování dřeva ze zříceniny hradu Nový Hrádek

Tomáš Kyncl, Lenka Šabatová

Průzkumy památek 2004, 11(2):114-118  

Dendrochronologicky bylo datováno stáří dřevěných prvků nalezených ve stavebních konstrukcích Nového Hrádku. Velké množství zpracovaných vzorků (53) umožnilo datovat většinu dochovaných částí hradu.

Architekt Anselmo Lurago

Richard Biegel

Průzkumy památek 2004, 11(2):119-154  

V dobové literatuře konce 18. a počátku 19. století je Anselmo Lurago představen jako architekt, který, ač líčen jako známý a významný, neměl mnoho vlastních realizací a dokončoval hlavně stavby po zesnulém Kiliánu Ignáci Dientzenhoferovi. Novodobé bádání značně rozšířilo počet Luragových realizací a pochopitelně poněkud změnilo úhel pohledu na architektovo místo v kontextu dějin české barokní architektury.Během dvou staletí prošel pohled na Anselma Luraga pozoruhodnou proměnou ? z pokračovatele Dientzenhoferova a stavitele paláců nejvyšší šlechty se stal typický představitel rokoka v architektuře, který kladl důraz na hravost a zjemnění všech...

Příspěvek k poznání vnějšího opevnění Kunětické Hory (K otázce původní podoby pernštejských rondelových fortifikací)

Jindřich Noll, Jiří Varhaník

Průzkumy památek 2004, 11(2):155-165  

Příspěvek se věnuje některým zjištěním týkajícím se vývoje opevnění jednoho z nejvýraznějších hradů České kotliny, situovaného v polabské nížině severně od Pardubic, v raném 16. století, poté co hrad v roce 1491 získal mocný šlechtický rod Pernštejnů, vyznačující se velkorysými stavebními podniky.V budově 5. brány byla nově určena vedle průjezdu dymná strážnice s trojicí pyramidálně uspořádaných oken, jež ovšem nebyla opatřena vloženým srubem. V případě brány došlo na základě dendrochronologického datování ke zjištění neznámé úpravy ve druhé polovině 60. let nebo v 70. letech 16. století, která souvisí se zaklenutím průjezdu, jež však nezasáhla...

Jindřišská věž na Novém Městě pražském ve světle archivních pramenů

Luboš Lancinger

Průzkumy památek 2004, 11(2):165-172  

U Jindřišské věže, jedné ze čtyř samostatně stojících zvonic na Novém Městě pražském se naskytl rozpor v datování její stavby. Podle uznávaného názoru W. W. Tomka měla být postavena v letech 1472-76. Měla nést nové těžké zvony, jimž subtilní věž kostela sv.Jindřicha nedostačovala. Již někteří Tomkovi současníci však poukazovali na její mladší, renesanční znaky. Nově nalezené archivní prameny dokládají, že v 15. stol. byla postavena jen "hranice", zvonová stolice, patrně podezděná. Až ke konci 16. stol. byla postavena kamenná věž v plné výšce s jehlanovou střechou, nejisto zda ze základu nově nebo s využitím substrukce z 15. stol. Po poškození za pruského...

Zámek Jirny

Jan Pešta

Průzkumy památek 2004, 11(2):172-195  

Zámek v Jirnech (okres Praha-východ) je dokladem kontinuální proměny venkovského feudálního sídla od středověkého hrádku (dosud zcela neznámého) až po výstavnou rezidenci nobilizované vrstvy velkopodnikatelů 19. století. Nejstarším rozpoznatelným jádrem zámku je středověký hrádek snad z předhusitského období. Tento hrádek, založený na ploché hraně zářezu potoka, měl trojdílný palác s napojenou mohutnou věží a samostatnou studniční věž s hlubokou studnou. Do dnešního dne se kromě sklepů a zdiva paláce a věže dochovala studniční věž a zbytky obvodové hradby, na vnitřní straně opatřené oblouky vynášejícími ochoz. Renesanční a barokní úpravy tento hrádek...

Bolevecká soustava rybníků - příspěvek k dějinám rybníkářství na Plzeňsku

Jan Anderle, Martin Ebel, Ivana Ebelová

Průzkumy památek 2004, 11(2):196-206  

Bolevecká rybniční soustava byla vybudována na katastru vsi Bolevec, jež se v písemných pramenech uvádí od roku 1382 (nyní místní část obvodu Plzeň 1), v povodí Boleveckého potoka, jednoho z poměrně bezvýznamných levých přítoků řeky Mže (Berounky). Hlavní vodní díla vznikla na samotném Boleveckém potoce, významné rybníky však byly postaveny rovněž na jeho dvou levých přítocích a kaskáda malých nádrží také na jeho pravém přítoku. Dnešní stav soustavy je dán vývojem, v jehož průběhu některé rybníky zanikaly, byly obnovovány, případně se stavěly nové (obr. 1). Největším a zřejmě nejstarším z rybníků soustavy je rybník Velký (53,3 ha). Byl podle písemných...

Průzkumy památek v odborném tisku za rok 2003

Jiří Bláha, Zdeněk Dragoun, Jiří Fröhlich, Tomáš Karel, Markéta Krmenčíková, Hana Lukešová, Hana Martinková, Vanda Paluzgová, Barbora Roučková, Jiří Slavík

Průzkumy památek 2004, 11(2):208-226  

Bibliografický rejstřík časopisu Průzkumy památek - ročník 1-10, 1994-2003

Lukáš Hyťha, Hana Martinková

Průzkumy památek 2004, 11(2):228-256  

Od hledání stop k praktickému užití - stavebněhistorický průzkum v péči o památky

Jindřich Noll

Průzkumy památek 2004, 11(2):207  

Zpráva ze sympozia